Z nedávných krajských přeborů žactva v Plzni přivezla hned pět medailí, které si vyplavala na různých tratích. Jednu zlatou, dvě stříbrné a stejný počet bronzových. Ve sběru barevných placek tam z plavců karlovarského Slovanu dopadla lépe už jen o dva roky starší Monika Pachtová.
Medaile ze západočeské metropole byly další v řadě, které už talentovaná Adéla Veselá vybojovala. Za svou krátkou kariéru v plaveckém bazénu jich má doma zhruba tři desítky. A nejen z Česka. Mezi její cenné skalpy patří bezesporu čtyři zlaté z loňského Plaveckého festivalu mladých v německém Schwandorfu, kde se podle dosažených výsledků stala celkově nejlepším plavcem. A uspěla i na východ od naší republiky. Jako desetiletá zvítězila na Banskobystrickém poháru. „Jednou bych moc ráda závodila na mistrovství Evropy nebo na olympiádě,“ sní Adéla Veselá, která se v celostátních tabulkách aktuálně pohybuje kolem třetího až pátého místa. Plave kraul.
Se závodním plaváním začala žákyně páté třídy ZŠ Komenského v Chodově před pěti lety v Sokolově, kde také jako šestiletá nastoupila ke svému prvnímu závodu.
Barvy tamního Baníku však před deseti měsíci vyměnila za žlutočerné barvy Slovanu Karlovy Vary, takže místo do Sokolova teď za tréninkovou řeholí dojíždí do Varů. „Jsou tady lepší podmínky,“ vysvětluje její otec Radek Veselý.
Došlo i na slzy
Tréninky závodních plavců jsou náročné. Adéla dře pětkrát týdně, z toho vždy jednou na suchu. Takzvaná suchá příprava zahrnuje buď běh, in-line brusle nebo kolo. A přestože ji trénování v zásadě baví, přiznává, že ne vždy a ne všechno. „Nemám ráda pondělí a úterý, kdy jsme v Thermalu. Je tam dlouhý bazén, takže plaveme delší tratě,“ odfrkne si. A ještě něco jí vadí. „Ke konci tréninku plavat delfína, tedy motýlka. To je strašné,“ rozesměje se.
Sama ale dobře ví, že bez tvrdé přípravy je v závodech bez šance. Přesvědčila se o tom na vlastní kůži. Jako každý mladý sportovec totiž i ona zažila momenty, které později obrečela. „Třeba při závodech v Tachově jsem špatně skočila a pak jsem se hodně dusila. To jsem plavala delfína,“ vzpomíná Adéla, která má zkušenost i s diskvalifikací. „Při prvním startu v padesátimetrovém bazénu na Motorletu jsem udělala špatnou obrátku. Tehdy jsem totiž nestihla rozplavbu, a tak jsem neměla vypočítaná tempa,“ popisuje technickou chybu, kterou také oplakala.
Talent po matce
Vlohy k plavání má Adéla v rodině. Jana Veselá, dříve Martínková, zaplavala ve svých deseti letech český rekord na padesát metrů prsa a ten podle dostupných údajů dosud nikdo nepřekonal. Přitom to bylo už v roce 1983.
„O plavání se s dcerou bavíme denně. Pomáhám jí především radou, jak správně plavat technicky a jak dosáhnout co nejlepších výsledků. Jinak ji ale plně nechávám v rukou zkušenějších trenérů ze Slovanu Karlovy Vary, především Štěpánky Řehořkové a Aleše Pachty,“ říká Jana Veselá, která je trojnásobnou mistryní republiky na sto metrů prsa a dvakrát bronzová na dvojnásobné trati.
Přestože matka i dcera začaly dobývat bedny vítězů zhruba ve stejném školním věku, jeden zásadní rozdíl mezi nimi přece jenom existuje. „Já jsem byla sprinter. Dcera však plave delší tratě. Na čtyři sta metrů zvládne první stovku stejně rychle jako tu poslední. V tom je jiná,“ uzavírá Jana Veselá.
