Nahlédnutí do krypty, kde číhá Smrt
Do krypty pro dobrodince pod pražským kostelem Narození Páně se jen tak někdo nepodíval. Tedy až dosud. Neznámé prostory lidem odhalí výstava Ars moriendi, která trvá od začátku května až do konce září. Přibližuje historii pohřbívání v kapucínských konventech.
V kryptě odborníci nedávno objevili unikátní barokní nástěnné malby s motivy smrti a vzkříšení. „Tyto velmi kvalitní fresky vznikly v roce 1664 zvláštní technikou chiaroscura, tedy pouze v odstínech černé a šedé barvy. Jejich autor, pravděpodobně kapucínský řádový malíř, pracoval podle vlámských a holandských grafi ckých vzorů na objednávku tehdejší patronky Lorety Alžběty Apolonie hraběnky Kolowratové,“ říká kurátorka pražské Lorety Markéta Baštová. Předlohou hlavní scény vzkříšení Lazara se stal známý Rembrandtův lept, který později inspiroval řadu umělců napříč staletími až po Van Gogha - loretánská freska je pozoruhodná právě tím, že je velmi ranou reakcí na toto dílo a vznikla ještě za jeho života.
Přímo do prostoru krypty se však návštěvníci nedostanou. K prohlídce se nabízí alespoň trojrozměrný model, který organizátoři výstavy vytvořili. Součástí expozice je i projekce dokumentárního filmu z otevírání krypty, vystavena je fotodokumentace a výsledky restaurátorského průzkumu maleb.
Ukázky z pokladu
Návštěvníci uvidí i další zajímavé exponáty. „Například neznámý půdorys lobkowiczké krypty patronů pod Santa Casou, návrh Castra Doloris Václava Ferdinanda hraběte z Lobkowicz barokních funerálních textilií nebo několik dosud nevystavovaných ostatkových křížů z Loretánského pokladu,“ říká Baštová.
Výstava představí návštěvníkům také pohřební zvyklosti v řádových kryptách kapucínů. „Z brněnské krypty nám zapůjčili malovaná víka barokních rakví, portréty a erby některých donátorů, kteří u kapucínů našli místo svého posledního odpočinku,“ láká k návštěvě výstavy Baštová.
Pohřbívání kapucínů je opředeno mnoha tajemstvími. „Ví se, že byli do hrobu ukládáni na holou zem s pažemi zkříženými přes svoji hruď. V rukách drželi růženec a hlavu měli podloženou jednou či také je, že členové řádu kapucínů byli nejdříve uloženi do rakve s vysouvacím dnem, pak se rakev přenesla na místo věčného spočinutí. Zde se pak odsunulo dno a rakev se použila při dalším pohřbu,“ dodává Baštová.
Klášter kapucínů stojí na Hradčanech na severním konci Loretánského náměstí vedle pražské Lorety. Je to nejstarší kapucínský klášter v Čechách. Vyrostl v letech 1600-1602 na pozemcích darovaných šlechtou v souvislosti s náboženským zápasem mezi katolíky a protestanty. Kapucíni, vášniví kazatelé s velice skromným způsobem života, byli účinnou zbraní katolické církve při rekatolizaci země.
Poměrně rozsáhlý areál tvoří prostý jednolodní kostel Panny Marie Andělské, patrové klášterní budovy soustředěné kolem tří dvorů a zahrada. Podle řádových předpisů si vystavěli strohé, pozdně renesanční budovy kláštera kapucíni sami.
Klášter je krytou visutou chodbou na pilířích spojený s Loretou. „Několikrát v historii byl ve vážném ohrožení. V roce 1757 jej poškodilo pruské dělostřelectvo, za protektorátu tam nacisté zřídili věznici. Krátce po válce se do kláštera kapucínští mniši opět navrátili, aby je už počátkem padesátých let totalitní režim násilně vystěhoval. Poté v klášteře sídlila československá kontrarozvědka. Od počátku devadesátých let dvacátého století slouží klášter opět původnímu účelu,“ popisuje pohnutou historii kláštera Baštová.
Podle Nazaretu
Celý areál Lorety je pozoruhodný barokní komplex. „Archeologické nálezy poukazují na přítomnost křesťanského pohřebiště z desátého až dvanáctého století. Za vlády Karla IV. podle dochovaných záznamů na tomto místě bylo tržiště a prostranství též časem sloužilo jako poutní místo,“ podotýká Baštová.
Budování Loretánského náměstí do současné podoby začalo výstavbou domků v roce 1626. Ty jsou navržené podle stavení, jež údajně obývala v Nazaretu v Palestině Panna Marie. Dle pověsti je přenesli do Lorety u Ancony andělé. V průčelí stojí věž se zvonkohrou hodináře Petra Neumanna z roku 1694. V patře budovy je uložený takzvaný Loretánský poklad, který tvoří soubor liturgických předmětů z šestnáctého až osmnáctého století.
VÝSTAVA V LORETĚ
• 4. května - 30. září 2012.
• Loreta, Loretánské nám. 7, Praha 1, tel. 220 516 740, www.loreta.cz.
• Otevřeno: 9.00-12.15, 13.00-17.00.
• Vstupné: dospělí 130 Kč, studenti 100 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí + děti do 15 let) 270 Kč.
