Nájemné v kraji příliš neporoste. Ceny energií však ano | E15.cz

Nájemné v kraji příliš neporoste. Ceny energií však ano

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Obecní radní v kraji se nechystají nájemné zvyšovat. Soukromí vlastníci chtějí zdražovat i nadále, byť postupně.

Regulovaný nájem v Moravskoslezském kraji je minulostí, nyní v oblasti bydlení vládne tržní vyjednávání. Lidé se na nájemném s vlastníky bytů museli, nebo ještě musí dohodnout. Důsledky změny ale zatím nejsou zničující. Nájemné se zvýšilo maximálně do patnácti stovek měsíčně. Lidé se však obávají dalšího růstu nákladů na bydlení v budoucnu. „Všechno zdražuje, takže pokud půjde nahoru i bydlení, vůbec netuším, jak to utáhneme,“ bojí se za celou rodinu pětatřicetiletá Andrea Dudíková z Ostravy. Podobně hovoří například pětaosmdesátiletá důchodkyně Drahomila Houdová z Karviné. „Musíme hodně šetřit. Důchod moc velký nemáme, manžel dělal na dráze. Jestli nám zvýší nájem, tak nám toho moc už nezbude. A to nekouříme a nepijeme,“ říká důchodkyně.
Náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous se znepokojené obyvatele snaží uklidnit. Nájemné by už nemělo dramaticky růst. Zároveň však dodává, že to stejné nemůže říct o dalších službách spojených s užíváním bytu.
„Ceny energií porostou. Proto je důležité snížit energetickou náročnost bydlení. To znamená zateplování a výměny oken, aby lidé platili za energie méně,“ upozorňuje náměstek ministra.
Ten navíc se svými úředníky chystá úpravu stávajícího systému rozúčtování tepla. Není podle něj v dnešní době zcela férové. I když náměstek ministra tvrdí, že holé nájemné by už nemělo růst, velcí poskytovatelé nájemního bydlení v kraji společnosti CPI a RPG to nevylučují. „Nejrazantnější zvyšování nájemného už bylo. Budeme ale ještě zvyšovat v letech 2012 a 2013, maximálně o pět procent najednou,“ poznamenává generální ředitel CPI Byty Zdeněk Havelka.
Jeho kolega z branže Petr Handl z RPG rovněž potvrzuje růst nájmů. „Ale půjde o navyšování postupné, nikoliv skokové. Navíc těm, kteří souhlasili se zvýšením nájmu, do roku 2014 vyměníme okna,“ slibuje Handl.

Zastupitelé kazí byznys

Nájemníků, s nimiž se pronajímatelé zatím nedohodli, je menšina. Podle Handla i Havelky půjde maximálně o stovky případů, které by mohly skončit u soudu. „U nás jich bude maximálně tři sta, ale to neznamená, že se tak nakonec stane,“ míní Handl. Oba dva zástupci společností navíc tvrdí, že jim jejich byznys kazí města v kraji se svými obecními byty. Zvláště zastupitelé velkých měst, kde mají převahu sociální demokraté. Ti si proti sobě svojí bytovou politikou nechtějí popudit voliče, což v podstatě udržuje existenci regulovaného nájemného i nadále.
Typickým příkladem je největší ostravský obvod OstravaJih, který vlastní téměř šest tisíc bytů. „Nechali jsme nájemné na padesáti korunách za metr čtvereční a stačí nám to na provoz. Z těchto peněz jsme opravili a zateplili osmdesát procent domů,“ prohlašuje starosta obvodu Karel Sibinský. Radní se podle jeho slov ani nechystají tuto hranici měnit. „Dvě třetiny lidí nemá na to, aby platili více. Spíše mám obavu, aby od ledna, kdy všechno podraží, měli vůbec i na těch padesát korun,“ obává se starosta Jihu.
Havelku z CPI přístup radnice Ostravy-Jihu, ale i dalších v kraji, dráždí. „Pokud zbývající třetina lidí je schopna platit vyšší nájem, proč by také měla pobírat výhody těch chudších?“ ptá se Havelka. Obecní zastupitelstvo by se podle něj mělo držet tržního nájmu a teprve pak těm potřebným dávat úlevy. Různé ceny nájemného podle něj způsobí rozdělení obyvatelstva. „V centru budou bydlet bohatí a na okraji města zase problémoví. A to bude muset zase někdo řešit,“ hájí Havelka stejné ceny nájemného.

Populismus politiků

Na jeho stranu se staví rovněž náměstek ministra Kalous. „Pokud obec nebude zvyšovat nájemné z politických důvodů, tak ji časem mohou chybět peníze na provoz, ale je to jejich zodpovědnost,“ varuje Kalous.
Podobný přístup jako radní v Ostravě-Jihu mají například jejich kolegové v Porubě, FrýdkuMístku, Opavě a Karviné. Tam před třemi lety vyšli nájemníkům vstříc ještě větší měrou. Umožnili jim navýšení schválené v poslední regulační vyhlášce rozložit do tří let.
„Maximum padesát korun za metr čtvereční tak budou platit až od ledna, dnes platí necelých třiačtyřicet korun. Ani po roce 2012 město neplánuje nijak razantní navyšování nájmů,“ uvádí mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová. I v ostatních městech v kraji se bude nájemné v obecních bytech zvyšovat jen nepatrně, pokud vůbec. „Od 1. března zvýšíme nájemné o míru inflace z roku 2011. Je to v souladu s nájemní smlouvou. Budeme takto zvyšovat nájemné každoročně,“ podotýká mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu trátu Jana Matějíková. Co když nájemník přijde o práci a není schopný dál platit nájemné? Přístup bývá různý. Soukromá společnost RPG si při zvyšování nájmu uvědomovala fakt, že průměrný věk nájemníků v jejich bytech je šestapadesát let, což se může ukázat jako velmi rizikové. „Tak jsme museli připravit zmírňovací programy, třeba pro důchodce. A pak jsme ještě vytvořili fondy pro podporu nájemníků ve složité životní situaci,“ říká Handl.
Města v kraji mají přístup rozdílný. Nízkonákladové byty zatím nemá k dispozici prakticky prakdobí nikdo. Možnost postavit je pro sociálně slabší se odehrává maximálně v úvahách radních. „Současné vedení města se tímto intenzivně zabývá a připravuje koncepci sociálního bydlení,“ informuje mluvčí opavského magistrátu Lada Dobrovolná.

Příspěvky na bydlení

V Porubě a Ostravě-Jihu může nájemník v tíživé ekonomické situaci požádat o přidělení menšího obecního bytu. Na frýdecko-místecké radnici v takovém případě nepomůžou vůbec. V Karviné aspoň nabízejí ubytovnu, ale pouze neplatičům soudně vystěhovaným.
Pomocnou ruku může nabídnout ještě stát, a sice prostřednictvím příspěvku na bydlení. „Lidé moc o této možnosti nevědí, což je škoda,“ poznamenává Jan Vozárik ze Sdružení na ochranu nájemníků.
Příspěvek na bydlení je dávka od státu, která má pomoct pokrýt náklady na bydlení lidem s nízkými příjmy. Nárok na tenhle příspěvek má každý, komu třicet procent příjmů jeho rodiny nestačí k zaplacení nákladů na bydlení.
Vzhledem k tomu, že od ledna se zvýšily náklady na bydlení, zároveň vzrostly i tabulkové normy, podle nichž se příspěvek na bydlení vypočítává. „Od ledna do června 2010 jsme na bydlení vyplatili celkem 1,7 miliardy korun,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
To je přitom téměř o šedesát procent více než za stejné období předchozího roku. V nové situaci na trhu si lidé uvědomili uvěvycházíme rovnocenné postavení nájemník versus pronajímatel. Člověk platí peníze a očekává za to odpovídající kvalitu bydlení. Opravený byt, zateplený dům, vyměněná okna. A taky mu není jedno, kdo je jeho sousedem. „Lidé mají snahu více se starat o dům, ve kterém bydlí, ale také to má za následek sociální a etnické napětí. Integraci Romů už dále nebudeme moct dělat,“ přiznává generální ředitel CPI Byty Zdeněk Havelka.
V případě RPG se však šíří krajem zvěsti, že něco podobného provádí. Podle Handla se jedná o vykonstruované lži a fámy. „Jejich cílem je pouze vyvolat nepokoje mezi obyvateli našeho regionu,“ prohlašuje Handl.
Tvrdí, že jeho společnost jako vlastník a pronajímatel má zájem na tom, aby v domech bydleli pouze takoví lidé, kteří respektují zákony a společenské normy země.

Jsou kritéria přísná?

„Proto také zájemce o nájemní bydlení v bytech RPG důkladně prověřujeme a zhruba třetinu jich pro nesplnění přísných kritérií odmítáme,“ poznamenává Handl.
Nájemníci to tak ovšem zdaleka nevnímají. „Kdysi jsme tady žili bez problémů. Ale dnes? Všude samý binec. Když dáte na chodbu žárovku, okamžitě je pryč,“ stěžuje si Drahomila Houdová, která bydlí v Karviné-Novém Městě. Tedy v pověstné čtvrti nazývané Bronx. „Večer raději nevycházíme ven,“ dodává důchodkyně.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video