Nápady? V hospodě i na Facebooku

Lenka Bolková
Trička, mikiny nebo ponožky, které navrhuje, jsou hitem. Robert Leskovjan vsadil na originalitu.

Šestatřicetiletý Radek Leskovjan je typickým příklad amerického snu v českých podmínkách. Úspěšný designér rozjel svůj podnik tak, že potiskl dvě trička, prodal je a za utržené peníze koupil další, aby je mohl znovu potisknout. „Pak dalších deset, sto a pak celý sklad,“ říká mladý podnikatel, jehož triko se objevilo třeba ve filmu Vladimíra Michálka O rodičích a dětech.

Jak se zrodila myšlenka založit vlastní firmu?

Obrázky, které jsme později začali dávat na trika, jsem kreslil už dříve. Ale v roce 1997, kdy jsme s firmou začínali, nebylo na trhu nic kreativního. Obchodníci dováželi oblečení z Turecka, větší firmy se věnovaly spíše sportovnímu stylu. Samozřejmě ve světě, například v Bangkoku nebo v San Francisku, už nějaká kreativní trika existovala, ale pořád mi tam chyběl humor.

Humor byl hlavní důvod, proč jste se do jejich výroby pustili?

Ano, protože tady nebylo zajímavé tričko. Třeba lidé, kteří poslouchali rockovou muziku, neměli v čem chodit na koncerty. Myslím si, že tehdy byly na trhu převážně sportovní značky a pak jste si ještě mohli koupit levné vietnamské zboží. Mezitím nebyl žádný mezistupeň, nebyla volba koupit si něco zajímavého třeba na festivaly. Možná si nějaká kapela natiskla trika pro sebe a své fanoušky, ale jinak nebylo nic.

Takže jste vsadil na originalitu a ono to vyšlo.

Přesně tak a pořád na to vsázíme. Momentálně se v tom cítíme silní. V poslední době navíc vyrábíme hodně pro firmy. Například teď pracuji na sklenicích do hospod pro pivovary. Zároveň pro ně děláme i trika. Stejně tak pracujeme i pro softwarové firmy. Samozřejmě že jsou tato trika drahá, ale je to tak správně, protože se jedná o upomínkové předměty pro VIP klientelu.

Vaše trika se objevila ve filmu O rodičích a dětech, jak se tam dostala?

Režisér Vladimír Michálek si kupuje naše oblečení, je naším fanouškem. Ve filmu se objevila naše trika dvakrát. Ale když jsem Michálkovi posílal původní návrhy, tak jsem myslel, že neprojdou. Ale nakonec jo, čemuž jsem byl samozřejmě rád.

Odkud berete inspiraci, kdy a kde nejraději tvoříte?

Někdy ani nevím. Už jsem nad tím mnohokrát přemýšlel. Kdy je to ten moment, kdy to přijde. Nebo co to způsobí. Buď jsem hodně naštvaný, nebo když mi třeba chybí sex. Nemůžu statisticky zjistit, ve kterém okamžiku přišel impuls, který byl nejúspěšnější. Až na to přijdu, tak to bude paráda.

Všechny nápady jsou vaše?

Určitě ne. V současné době hodně spolupracujeme s lidmi na Facebooku, kde naši zákazníci navrhují, co bychom mohli kreslit a psát. Takové ty zkomoleniny slov, různé sprosťárny a výmysly, které vytvářejí, nám hodně pomáhají v práci. Často je to hodně spontánní. Pak si sednu s nápady a kreslím. Čí nápad vybereme, tomu pošleme triko.

A když Facebook nebyl?

Seděli jsme s kamarády v hospodě a vymýšleli.

Jaké oblečení nosíte?

Co myslíte? Jasně, že nosím naše triko i kalhoty.