Reprezentační dres českého basketbalového týmu obléká jednadvacetiletý mladík a odchovanec libereckého basketbalu Tomáš Pomikálek teprve několik měsíců, ale už nyní je vidět, že v národním týmu bude do budoucna velmi platný. „Musím na sobě ještě hodně zapracovat,“ řekl sebekriticky po srpnovém debutu u nároďáku talent děčínského a českého basketbalu.
V Děčíně kroutíte už třetí sezonu. Jak zatím hodnotíte umístění a výsledky?
Jsem spokojený. První sezonu jsme s Děčínem skončili na pátém místě. Rok nato už na třetím místě, tak uvidíme, jak to dopadne letos.
Hrajete poslední dobou na špici tabulky a máte vždy vysoké cíle. Letos jste například porazili Nymburk, ale naopak prohráli v Levici. Jaký máte letos tým, silnější než loni?
Myslím si, že máme srovnatelný tým jako v loňském roce. Podařilo se nám porazit Nymburk o téměř třicet bodů, což bylo něco neuvěřitelného a všichni jsme z toho měli skvělý pocit. Bohužel přišly nešťastné prohry jako například v Levici. Tak to prostě v basketbalovém životě chodí, u každého týmu každý rok. Vyberete si svůj den.
Jste mladý, jak se vyrovnáváte s pozicí střídajícího hráče a je Děčín pro mladého basketbalistu dobrá štace?
Jsem v hlavní rotaci hráčů, odehraji každý zápas průměrně dvacet tři minut, takže jsem spokojený. Co se týče mladých hráčů, tak bych jim rozhodně Děčín doporučil. Co víc si přát, je tu skvělé zázemí, trenér reprezentace a skvělá parta hráčů.
Letos máte nastříleno v průměru osm bodů na zápas. Jste s tímto stavem spokojený? Nebo máte na víc?
Basketbal není jen o bodech. Nechci říkat, že jsem spokojený, protože tomu tak není. Rád říkám, že vždycky to může být lepší.
Nejvíce bodů jste letos naházel do košů severočeských celků (Ústí a Chomutov). Máte proti nim speciální motivaci?
Tak je pravda, že to jsou zrovna dva týmy, ve kterých jsem pár let nazpět hostoval, ale takhle nad tím teď už nepřemýšlím. Každý zápas mám motivaci.
Díky vašim basketbalovým schopnostem jste se dostal do All-Stars týmu mladíků (do 23 let). V NBA je to velmi prestižní kategorie… Z mládežnické kategorie už je jen krůček do seniorské reprezentace. Vy jste ale už nakoukl do národního týmu, že?
Samozřejmě, mám z toho radost. Kdo mě zná, tak ví, že všechno, co se týká smečování, je něco pro mě. Nechtěl bych teď plést All-Stars s národním týmem. Je pravda, že letos jsem poprvé nakoukl do reprezentace mužů, a rozhodně musím říct, že kromě toho, že to byl pro mě zatím můj největší úspěch, tak to byla i obrovská zkušenost, kterou nikde jinde v ČR nezískáte.
Co jste za poslední roky musel na sobě (na vaší hře) zlepšit, abyste byl tam, kde momentálně jste?
Snažím se hodně střílet, v poslední době chodím každý den ráno dříve do haly a pracuju na driblinku a střelbě. Mimo to se snažím posílit nohy, protože v síle mám ještě rezervy.
A máte ještě v něčem nedostatky?
To vám nemohu říct, to by to měli soupeři potom moc jednoduché (smích). Myslím si, že kdo mě jen trochu zná, tak to moc dobře ví, kde mám nedostatky.
Jak si udržet výkonnost a formu, aby o vás ještě za pár let bylo slyšet… třeba na draftu NBA?
Stále potřebuji kvalitně trénovat, což mi Děčín umožňuje, a individuálně pracovat na některých z nedostatků, ale není to o tom si tu výkonnost udržet. Já osobně bych ji chtěl ještě hodně navýšit, protože, co si budeme povídat, na NBA zatím zdaleka nemám.
Budou tu zanedlouho Vánoce. Co by pro vás byl nejkrásnější dárek: titul s Děčínem, úspěch v seniorské reprezentaci, či něco jiného?
Tak to se nedá říct. Titul s Děčínem by byl něco neuvěřitelného, ale úspěch v seniorské reprezentaci taky, takže to se nedá si vybrat jednu věc, která by byla ta nejkrásnější.
Těšíte se na Vánoce a kde je budete prožívat?
Vánoce mám moc rád. Po dlouhé době uvidím celou rodinu pohromadě a strávíme společně těch pár dní volna u nás doma v Liberci.
