NASA podle zveřejněného šestatřicetistránkového elaborátu předpokládá, že lidi na Mars nejenom dopraví, ale také zajistí jejich soběstačnost. V rámci korektnosti sice nepoužívá slovo „kolonizovat“, jasně však tvrdí: „Jako program Apollo, vydáváme se na cestu ve prospěch celého lidstva. Na rozdíl od Apolla tam však hodláme zůstat,“ stojí dále v hlášení.
Plány na dobytí Marsu NASA potvrdila již předloni, kdy představila projekt „Journey to Mars“ (Cesta na Mars). První fází celého projektu je základní výzkum, který nyní probíhá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a zahrnuje vývoj techniky, pokusy a testy zařízení jako 3D tiskárny, technologií na podporu života, recyklace materiálů či dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru v misi „Year in space“, kterou nyní podnikají astronauti Scott Kelly a Michajl Kornienko.
Dalším krokem podle NASA bude dokončení prací na lodi Orion, hlavním dopravním prostředku v cestě na Mars, a obří rakety Space Launch System. Tato druhá fáze by měla být dokončena ve dvacátých letech tohoto století a počítá s řadou misí, jako třeba výstup do volného prostoru někde mezi Zemi a Měsícem, testovací oblet lodi Orion kolem Měsíce, případně mezipřistání na některém z měsíců Marsu (Phobos či Deimos), jako „finále“ pak proběhne samotné přistání na Rudé planetě.
V průběhu třicátých let by pak měla proběhnout zmíněná fáze přípravy na „nezávislost“ na Zemi, tedy zintenzívnění vědeckých prací a výzkumu přímo na Marsu. „Přítomnost na Marsu neuvěřitelně posune naše znalosti a technologie, nabereme tempo, o kterém se nám při stávajících robotických misích zatím jen zdá,“ stojí ve zprávě. Právě ve fázi získání nezávislosti přijdou nejvíce vhod další poznatky z ISS (která v tu dobu již bude kvůli svému stáří mimo provoz) a ze souvisejícího výzkumu.
Hlášení v popisu celé mise používá termín „collaborative effort“, čímž jasně zdůrazňuje zapojení dalších vládních vesmírných agentur – podílet by se prý mělo jak Rusko, Japonsko či Indie, ale také Čína. Ostatně ředitel NASA Charles Bolden vyzval americký Kongres, aby zrušil zákaz spolupráce NASA s Čínsoku vesmírnou agenturou, který platí od roku 2011. Časový rámec jednotlivých „misí“ NASA nestanovila, počítá zatím jen v rámci dekád, pokud však budeme hodně optimističtí, první oblet Marsu by mohl proběhnout ve třicátých letech, přistání člověka na Marsu krátce poté. Co se týče té nezávislosti, těžko soudit…
