Naše děti budou žít více ve virtuální realitě, říká Martin Gebauer

Martin Gebauer, generální ředitel firmy České Radiokomunikace.

Martin Gebauer, generální ředitel firmy České Radiokomunikace. Zdroj: Michael Tomeš

Martin Gebauer, generální ředitel firmy České Radiokomunikace.
Martin Gebauer, generální ředitel firmy České Radiokomunikace.
Martin Gebauer, generální ředitel firmy České Radiokomunikace.
Martin Gebauer, generální ředitel firmy České Radiokomunikace.
Martin Gebauer, generální ředitel firmy České Radiokomunikace.
11
Fotogalerie

Jak budou a budou vůbec s přechodem na nový standard vysílání fungovat současné TV přijímače? A co čeká Česko s "internetem věcí"? Existují v souvislosti s ním bezpečnostní rizika? V online rozhovoru na E15.cz odpovídal Martin Gebauer, ředitel Českých Radiokomunikací.

Jaký typ TV si mám koupit, aby fungoval po roce 2020?

Pokud nemusíte, není nutné si nyní kupovat televizor žádný, stávající DVB-T vysílání poběží do roku 2020 beze změny. Pokud si nový TV přijímač kupujete, vyberte kompatibilní s novým standardem TV vysílání, tedy ten, který umí zpracovat vysílání ve standardu DVB-T2 s kodekem HEVC (H.265), což Vám umožní TV příjem i po roce 2020, kdy bude vypnuto DVB-T vysílání.

Pro ověření, zda televizor skutečně fungovat bude, spustily CRA certifikaci TV přijímačů. Její výsledky a aktualizovaný seznam ověřených přístrojů najdete na www.dvbt2overeno.cz, v obchodech jsou přijímače označeny zlatou samolepkou s logem DVB-T2 ověřeno.

Jaká je budoucnost televize?

Podle mého názoru se televize v budoucnosti stane jakýmsi multimediálním centrem, obrazovkou, která umožní volbu z velkého množství obsahu, který tam bude proudit různými cestami –  terestricky, prostřednictvím internetu nebo satelitním příjmem. Divák ani nebude vědět, jak se k němu obsah dostane, chce se prostě dívat a bavit.

Televize se stane více interaktivní, posune se směrem k výběru programů z ikon a aplikací, jak to známe z tabletů nebo mobilních telefonů. Ovládání bude více intuitivní a tím mám na mysli náhradu dálkového ovládání a to hlasem, gestem nebo dotykem prostřednictvím mobilního telefonu.

Kvalita rozlišení obrazu umožní využívání velkých zobrazovačů, obrazovka se bude ztenčovat a pravděpodobně bude i ohebná, proto ji bude možné používat například jako interiérové stěny. Možnosti nebudou omezené ani tak velikostí obrazovek, ale spíše velikostí místností, v nichž budou umístěné.

Hlavní úlohou televize zůstane diváka bavit, ale umožní i přímý přístup na internet a může sloužit k vyhledávání informací a obsahu. Většina diváků bude stále preferovat lineární vysílání a svůj oblíbený výčet kanálů, jiní včetně mladé generace chtějí aktivně vyhledávat svůj obsah, jehož konzumace se více přesouvá i na mobilní zařízení.

Ale je zajímavé, že sportovní a společenské akce a velkofilmy lidé upřednostňují na velké obrazovce kvůli lepšímu zážitku. Sociologické výzkumy navíc ukazují na návrat k televizi po založení rodiny případně stárnutím populace, je to potvrzením sociální role televize. Novým trendem je u mládeže multitasking, což je sledování více médií najednou například televize a sociálních sítí. 

Bude s přechodem na nový standard vysílání fungovat i váš TV přijímač?

Ne, můj přijímač fungovat nebude. Nicméně podle průzkumů kupují Češi nejčastěji nové televize v rozmezí pěti až sedmi let, to je průměrná doba obměny hlavních televizorů v domácnostech. Totéž by čekalo i naši rodinu, která úplně přesně zapadá do tohoto časového rozmezí. Takže vybereme rovnou takový přístroj, který bude pro nový systém vysílání DVB-T2 připravený.

Co tedy čeká Česko s "internetem věcí"?

Internet věcí vstupuje do našich životů stále častěji a masivněji. Mnoho projektů pro internet věcí pomůže zlepšit kvalitu lidského života, některé se jeví jako zbytečné a některé se zcela jistě na trhu neuchytí a zase zaniknou. Nicméně to, že technologie bude stále více ovlivňovat náš život, je jistá věc. Nyní jsme ve fázi poměrně bouřlivého vývoje, staví se sítě, připravují se projekty a aplikace.

Bude muset také přijít čas určité regulace a zhodnocení bezpečnostních hledisek, která jsou zatím poněkud v pozadí. Je také otázkou, jak moc budou lidé ochotni pouštět technologie do svých životů. Pocit „velkého bratra, který se dívá všude“ nemusí být příjemný.

Lidé středního a vyššího věku jsou spíše konzervativnější a vnímají rizika spojená se zneužitím osobních údajů a citlivých dat, mnohá využití si neumějí nebo ani nechtějí představit. Ale vše je individuální a najdete i starší lidi, kteří tento pokrok vítají a řada IoT služeb je osloví.

Nicméně generace dnešních dětí či náctiletých má k technologiím zcela jiný přístup a jsou jim otevřeni téměř ve všech oblastech svého života a bezstarostně sdílejí svá osobní data. Nemyslí ale samozřejmě tolik na bezpečnost a budoucí důsledky přicházející digitální společnosti. Říká se, že generace našich dětí bude žít více ve virtuální realitě než ve skutečném životě. Což sebou bude přinášet některé digitální paradoxy.

Například osobní transparentnost a integrita bude veřejná záležitost, protože digitální stopu, kterou zanecháváme nyní, si s sebou poneseme celý život a přijdou možná chvíle, kdy bychom ji raději nějak pozměnili nebo skryli, ale už to nepůjde, viz právní spory o odstranění toho či onoho dokumentu z internetové sítě.

Na druhé straně bude virtuální realita čím dál více nebezpečná, jelikož umožní zakrývat pravou identitu, což se již dnes projevuje v různých formách – kyber kriminalita, kyber šikana, trolling a další přicházející negativní trendy. 

Jak by se mělo reagovat na bezpečnostní rizika internetu věcí, která se nedávno projevila?

Každý jednotlivec i společnost musí při využívání jakékoliv techniky a technologie dbát i na její zabezpečení. Nástroje na zabezpečení existují, nejsou ale dostatečně využívány, protože se riziko často podceňuje a až nějaký obdobný útok vyburcuje k větší aktivitě.

Otázku bezpečnosti je ale potřeba řešit již při nákupu a instalaci zařízení a v neposlední řadě i zamyšlením nad bezpečností vlastního chování při jejich užívání. Paradoxně největší selhání se objevují ve zvyklostech uživatelů – nastavení a měnění hesel, zacházením s citlivými údaji a sdílením dat a údajů s dalšími osobami včetně těch virtuálních nebo nastrčených. Tím samozřejmě nechci říci, že bezpečnost na úrovni technologické není důležitá a systémově se tím zabýváme.

Vše o internetu věcí čtěte zde >>>

Jaký máte názor na placené pozemní vysílání a jestli hrozí do budoucna, s výjimkou ČT?

V některých zemích funguje a funguje dobře. Jeho zavedení v České republice není otázkou technologie, ale spíše rozhodnutí politického a rozhodnutí vysílatelů televizních stanic, jak se svým obsahem budou chtít nakládat. V současné době funguje model neplaceného televizního vysílání, za jehož sledování „platí“ diváci tím, že sledují reklamy.

Tento model zde funguje úspěšně i na rozvinutých trzích v západní Evropě a procento lidí, kteří zdarma šířené pozemní vysílání přijímají, stále roste. V Evropě je celkově pozemní vysílání nejvíce oblíbené a i ve velkých státech jako Itálie, Španělsko, Francie, Itálie nebo Velká Británie je pozemní vysílání velmi významné.

Zajímalo by mě, jestli opravdu dojde v roce 2022 přechodu všech zdejších TV do formátu H.265 a jestli TV Nova, Prima, Barrandov budou opravdu samostatně placené?

Ano, vysílání po přechodu na nový standard DVB-T2 bude s využitím kodeku HEVC/h.265. Co se týče dotazu na obsah televizních stanic, záleží na nich, jak se svým obsahem budou chtít naložit a jaký obchodní model pro vysílání zvolí. 

Proč mají daňoví poplatníci platit miliardu do kapes ČRA za vysílání DVBT2, když v roce 2020 bude většina národa koukat na televizi přes Satelit, IP TV, či YouTube?

Přechod na DVB-T2 je vynucen na základě rozhodnutí Mezinárodní telekomunikační unie a Evropské komise, kterým  bude operátorům pozemního vysílání odebráno zhruba 30 procent spektra proti jejich vůli a následně bude nabídnuto a prodáno mobilním operátorům, kteří ho budou používat pro mobilní datové služby.

Přechod na DVB-T2 tak řeší celá Evropa, například v Německu a Rakousku už byl přechod zahájen. Aby bylo možné zachovat pozemní vysílání a zajistit jeho budoucí rozvoj, bude potřeba přejít na vyšší standard, který umožní minimálně zachovat kapacitu sítí. Za to operátoři vysílacích sítí požadují  kompenzaci pouze ve výši prokazatelných nákladů souvisejících s přechodem na DVB-T2.

Jinak by došlo k jejich znevýhodnění ve srovnání s konkurencí. Na tyto kompenzace zdaleka nepůjde miliarda korun, toto číslo obsahuje i další náklady, které nebudou kompenzovány. Navíc daňový poplatník na tom nejenže neprodělá, ale vydělá. Aukce těchto kmitočtů pro operátory přinesou odhadem mnohem více do státního rozpočtu než odhadované náklady přechodu.

Co se týče budoucnosti pozemního vysílání, trendy mluví v její prospěch. Terestrické vysílání, které je v Česku jako jediné zdarma, svou pozici v čase neztrácí, naopak stále posiluje. Využívá ho zhruba 60 procent domácností. Je nejrozšířenějším i v rámci Evropy, celkově ho využívá podle průzkumů 46 procent domácností.

Už víte, kdy začne z vysílače Cukrák vysílání v DVB-T2 přechodového multiplexu? Digitální doba jde rychle kupředu, už radiokomunikace uvažují, co bude další formát po DVB-T2?

Přechodové vysílání z vysílače Cukrák začne už velmi brzy, na počátku roku 2017. Konkrétní termín ještě neznáme, ale odhaduji start na měsíc únor příštího roku. O dalším standardu vysílání zatím neuvažujeme, zbytek frekvenčního spektra je pro TV garantován nejméně do roku 2030 a s ohledem na využití dnes nejmodernějších technologií DVB-T2/HEVC se vyhneme nutnosti brzké technologické změny. Pro zajímavost, ani satelitní nebo kabelové distribuční platformy nepoužívají kodek HEVC, ale zastaralejší MPEG-4.

Jakým způsobem poznám v obchodě, že je konkrétní televize způsobilá provozu i po této změně?

Pro ověření, zda televizor skutečně po přechodu na nový vysílací standard fungovat bude, spustily CRA certifikaci TV přijímačů, její výsledky a aktualizovaný seznam ověřených přístrojů najdete na www.dvbt2overeno.cz, v obchodech jsou přijímače označeny samolepkou s logem DVB-T2 ověřeno. Televizní obsah sleduji prostřednictvím multimediálního centra, který jede na systému Android.

Změní se pro mě jako uživatele něco s přechodem na nový systém? A bude mít přechod na nový standard vliv na množství spotřebovaných dat za hodinu?

V tom případě se pro vás nic nezmění, pokud ve vašem multimediálním centru nemáte DVB-T tuner. Pokud ano, budete po roce 2020 potřebovat nový tuner s podporou DVB-T2.

Proč nejsou set boxy dávány příjemcům pozemního vysílání zdarma, když nemají možnost volby zůstat u stávajícího typu přenosu a přitom musí platit poplatek za TV vysílání veřejné TV?

Otázka přidělování set top boxů zdarma je spíše otázka politická. Myslím, že se o takové podpoře uvažuje například pro nemocnice nebo domovy s pečovatelskou službou. Rozhodnutí ohledně podpory set top boxů bude aktuální až v době před přechodem, na to je minimálně tři roky čas. Do té doby můžete v klidu využívat stávající televizor.

Cena set top boxů by v době přechodu na novou technologii neměla přesáhnout 500 korun. Proč se již po několikáté v krátké době mění vysílací standard vyžadující si nová zařízení, přičemž kvalita programové nabídky je čím dál horší a v některých případech jsou diváci nuceni sledovat reprízy pořadů několik desítek let starých, za které musí ještě platit koncesionářské poplatky.

Vznikají nové a nové stanice, které stejně nenabízejí o moc víc, nebylo by lepší některé z nich zrušit, aby se uvolnily požadované frekvence nebo trh donutil jejich vlastníky je prodat potřebnějším?

Jak již bylo řečeno, společnost České Radiokomunikace zajišťuje technologický přenos vysílání. Obsah je plně v kompetenci televizních vysílatelů.

Kolik bude stát přehod na DVBT2 diváky, tedy kolik budou muset zaplatit ze svých kapes? Kolik bude v porovnání stít přechod na DVBT2 ČRa? Jakou mají tržní hodnotu frekvence, které zdarma obdržíte? Jestli se nepletu, jediný, kdo bude opět platit, je divák, čistým beneficientem ČRa, nebo se mýlím?

Už jsem obsáhle odpovídal dříve. Krátce: náklady na přechod jsou vyčísleny na necelou 1 miliardu korun, ale na kompenzace operátorům sítí zdaleka nepůjde celá částka, toto číslo obsahuje i další náklady, které nebudou kompenzovány. Navíc daňový poplatník na tom nejenže neprodělá ale vydělá, protože stát by měl získat z aukce uvolněných kmitočtů mnohem více.

Jak donutit mobilní operátory, aby pokryli oblasti, kde dodneška není signál, například Javorníky, oblast Karolinka - Stanovnice?

Dříve zde byly pevné linky a dnes tam není nic a nedá se ani zřídit.Tento dotaz je nutné směřovat přímo na mobilní operátory.

Jak pokračuje projekt internet do každé vesnice?

Například v horách Javorníky ve vesnici v části obce Karolinka - Stanovnice nemáme možnost využívat vůbec internet, což je ostuda pro náš stát. Nefunguje ani mobilní volání, natož nějaký mobilní internet. Myslím, že v takových případech by měly dotace fungovat na takový účel a ne být nějakým kšeftem pro nějaké firmy.

Může v tomto člověk něco udělat aby se to zlepšilo?

Už jsem vyzkoušel jednání s každým operátorem několikrát a vždy výsledek stejný - je to nákladné pro pár rodin něco dělat. Tento projekt organizuje a spravuje státní správa s podporou EU. České Radiokomunikace jako soukromá firma nemá o tomto projektu detailní informace.

Platí ČRa pobyty vysokých státních úředníků z ČTÚ a Ministerstva průmyslu na zahraničních konferencích? Mají tito úředníci moc ovlivnit výši ceny, kterou stát zaplatí ČRa za souběžné vysílání?

ČRa neplatí žádným úředníkům pobyty na konferencích. Principy kompenzací budou určeny na základě dohody, která vzniká na úrovni celé EU, musí být schváleny Úřadem pro hospodářskou soutěž, notifikovány úřady EU a jednotlivé náklady budou prověřovány ČTÚ, tento proces je velmi transparentní a nedovedu si představit, že by mohl být takto ovlivněn.

Nejde náhodou o pražský výmysl proti regionům?Příliš nerozumím otázce, ale pokud míříte na nový standard TV vysílání, bude na něj přecházet celá Česká republika, Prahu nevyjímaje.

Kolik celá ta legrace bude stát? Stát a taky nás, slušné občany.

Už jsem obsáhle odpovídal v předchozím dotazu. Krátce, náklady na přechod jsou vyčísleny na necelou miliardu korun, ale na kompenzace operátorům sítí zdaleka nepůjde celá částka, toto číslo obsahuje i další náklady, které nebudou kompenzovány. Navíc daňový poplatník na tom nejenže neprodělá ale vydělá, protože stát by měl získat z aukce uvolněných kmitočtů mnohem více. 

Máte doma televizi a díváte se na ní?

Televizi doma máme. S ohledem na své časové možnosti u ní netrávím příliš mnoho času, ale rád sleduji například sportovní pořady nebo zpravodajství.

Platíte koncesionářské poplatky? Nezdají se vám příliš vysoké s ohledem na kvalitu a nestrannost programu?

Koncesionářské poplatky samozřejmě platím. Kvalitu a nestrannost veřejnoprávního programu nedokážu posoudit, nejsem odborník. Jelikož jsem ale žil dost dlouho v zahraničí a vím, jaké programy tam nabízejí, tak mi jejich výše připadá přiměřená.

Čtete svým dětem?

Ano, snažím se dětem číst. Dvě starší dcery už na mou nabídku vzhledem k jejich věku moc nereagují, dříve to bylo lepší. Ale u nejmladšího syna, kterému je devět, mám ještě šanci. Docela ho bavily české pohádky, teď vypadají nadějně Rychlé šípy. Čtení považuji za jednu ze stěžejních činností podporujících dětskou fantazii, vyjadřovací schopnosti a vytváření dobrého základu pro celoživotní vzdělávání. Sám čtu rád a snažím se to ukázat a vysvětlit i svým dětem.

Martin Gebauer (47)
Vystudoval Stavební fakultu na VUT v Brně, obor ekonomie a řízení a londýnskou City University. Zkušenosti sbíral ve společnostech Ernst & Young, Aliten Group a Orco Property Group. Před příchodem do Českých Radiokomunikací působil na vysokých manažerských pozicích v oblasti financí a správě majetku. Generálním ředitelem ČRa je od předloňského roku, předtím zastával post zástupce generálního ředitele a finančního ředitele.