Internet za miliardy může skončit v neobydlených vesnicích

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: turbophoto.com

Špatný postup ministerstva průmyslu při podpoře výstavby rychlého internetu ve znevýhodněných oblastech může její cíle zmařit. Dotace totiž ve výsledku zahrnují i území, která už poskytovatelé mají pokrytá.

Peníze z fondů Evropské unie mají přispět poskytovatelům internetu na výstavbu vysokorychlostních sítí v oblastech, kde by se jim to bez dotace nevyplatilo. Celkem se hraje o 14 miliard korun, ministerstvo by mělo provozovatele internetu vyzvat k podávání žádostí už na začátku ledna. Pokud se tyto prostředky nespotřebují, mohou se přesunout na jinou podporu podnikatelů.

Kvůli špatně zvolené metodice se ale peníze na internet mohou vyčlenit i pro místa, kde vůbec nebudou potřeba. Ministerstvo bude dotovat tam, kde rychlé připojení chybí více než polovině domácností. Jenže k určení jejich celkového množství používá počet adresních míst, tedy jakýchkoliv budov s popisným číslem. Postup úřadu tak nebere v úvahu, kolik je na jedné adrese bytů a jestli se vůbec jedná o obyvatelnou budovu. Výsledky tak mohou být dost zkreslené, jak ukazuje příklad obce Věžná v tabulce.

„Metodiku sběru dat navrhl a realizoval Český telekomunikační úřad,“ uvedla deníku E15 Dita Havlíčková z ministerstva průmyslu. „Vyhověli jsme žádosti MPO, nasbírali jsme data na adresní místa, nic mu nebrání je očistit,“ reagoval mluvčí ČTÚ Martin Drtina. „Nijak nezasahujeme do toho, jak ministerstvo s daty nakládá, ani to nebudeme nijak komentovat. Intervenční oblasti si stanovuje ministerstvo samo.“

Rezort Jana Mládka se brání souhlasem ze strany poskytovatelů internetu. Jenže ti se proti postupu ministerstva následně postavili a požadují oddálení dotačních výzev. Podle Havlíčkové je mapa stále v konzultaci. Neuvedla ale, jestli se způsob vymezení oblastí bude nějak měnit.

Na problémy úředníky s intervenčními oblastmi upozorňovali i akademici, ministerstvo se s vysokými školami domluvilo na tom, že mapu překreslí. Jenže ze spolupráce nakonec sešlo. „Vždycky nás pozvali, tahali z nás rozumy, pak to zkusili na koleně zpracovat a vždycky to zkazili,“ stěžuje si Petr Mazouch z katedry ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické. Podle akademiků by pro úpravu mapy stačilo spárovat adresy s údaji Českého statistického úřadu. To by ukázalo, co v budovách skutečně je. Tyto údaje ministerstvo sice do  mapy částečně zakomponovalo, ale intervenční oblasti zůstaly na svém místě.

Internet do garáží 
Příkladem výsledků špatné metodiky je obec Věžná na Vysočině, kde sice poskytovatelé internetu svoji vysokorychlostní infrastrukturu už vybudovali, i tak ale spadla do kategorie intervenčních oblastí. Ve vesnici je sice 120 adresních míst, ale obyvatelných je jen 60 z nich. Vybraná metodika započítává všechna adresní místa, tedy jakoukoliv budovu s popisným číslem. Postup nebere v úvahu ani to, kolik je na jedné adrese bytů, nebo jestli tam nejsou garáže.