Rallye je královskou motoristickou disciplínou. Usednout do závodního auta je snem mnoha lidí. Tisíce si ho plní alespoň při hraní počítačových her. Skutečnost to ale mnohonásobně předčí. Po boku zkušeného rallye jezdce Marka Šimíka to byl opravdu nezapomenutelný zážitek.
Ještě teď vidím, jak se řítíme po úzké lesní asfaltce obrovskou rychlostí. Do ostré zatáčky brzdíme až na poslední chvíli. Zadní část auta jde do smyku, znovu plyn a během okamžiku se zase řítíme dál.
Pečlivá příprava
„Sehnat dobrého navigátora je problém. Když se totiž při závodě něco stane, tak se to svede právě na něj,“ usmívá se Marek Šimík. Právě on mě zaučí do navigátorského řemesla.
„Levá dva čtyři, šedesát, levá jedna do pravé čtyři,“ takové, pro laika nepochopitelné údaje, chrlí navigátor na svého jezdce. Každá posádka si přitom svůj rozpis tvoří sama. Od pořadatele dostane základní itinerář pouze několik dnů dopředu. Ve stanoveném čase si pak tratě rychlostních zkoušek mohou projet. Ale pozor! Mimo závod mohou jet pouze výrazně omezenou rychlostí, kterou pořadatelé kontrolují.
„Navigátor si při tréninku píše poznámky, které mu diktuje řidič. To je naše společné dílo, podle kterého jedeme závod. Odhaduje se vzdálenost, obtížnost zatáček, důležité orientační body,“ vysvětluje zkušený závodník.
Jezdec si tak při samotné rychlostní zkoušce vybaví, co nadiktoval, a může jet rychleji. A o to přece jde. Navigátor toho přitom ze závodu moc nemá. Oči má stále přilepené k papíru a ani nevnímá, kam se sním auto zrovna řítí.
„Dobrý navigátor nezvedne hlavu. Jednou se totiž podívá nahoru a je v poznámkách ztracen,“ vysvětluje Šimík.
Nelehký úděl navigátora jsem si vyzkoušel na trati jedné z rychlostních zkoušek Rallye Železné hory. Po dvanácti kilometrech v kopcovitém profilu se ve mně bijí dva pocity. Jedním je naprosté nadšení, kdy se mi chce řvát radostí z úžasného zážitku, který budu ještě několik týdnů na počkání vyprávět každému známému. S mým fyzickým stavem je to ovšem horší. Jsem propocený od hlavy až k patě, srdce divoce buší a žaludek je na tom jak po mořské nemoci. Ale za ten zážitek to stálo!
