Návrh fora? I Eiffelovka měla kritiky

V Muzeu moderního umění Olomouc se lidé mohou seznámit s kritickými názory, kterým před sto a více lety čelili architekti dnes obdivovaných staveb.

Architektura je atentátem na dobrý vkus! je název výstavy, kterou se muzeum vrací k vášnivé diskusi vyvolané návrhem podoby Středoevropského fora Olomouc od architekta Jana Šépky.

Návrh vyvolal vášnivé diskuse a mnohé dokonce šokoval, i když to architekt zdaleka neměl v úmyslu. „Naopak, jako člověk dokonale znalý historie Olomouce, pojal Šépka své dílo s nebývalým citem a respektem. Jednak vůči samotnému místu a širšímu kontextu, ale i k sousední budově Muzea umění, jehož smetanově zabarvenou omítkou, skrývající se pod dnešní fasádou, se inspiroval v barevném řešení novostavby,“ tvrdí kurátor výstavy a historik architektury Jakub Potůček.

Bunkr, kontejnery, obludárium, betonové monstrum. I takových pojmenování se návrh dočkal. Hanlivá označení moderních staveb však nejsou v dějinách architektury ničím novým.

„Stačí uvést Eiffelovu věž v Paříži, Olbrichův vídeňský pavilon Secese nebo obchodní dům Goldmann a Salatsch, kterým jeho autor architekt Adolf Loos způsobil ve Vídni opravdové pozdvižení. První byla označena za hanbu Paříže, druhá přirovnána ke zlaté zelné hlávce a konečně poslední rovnou nazvána urážkou Vídně,“ vzpomněl Potůček.

Srovnání s ostatními

Výstava si klade za cíl ukázat prostřednictvím nejvýznamnějších děl moderní architektury, že kvalitní moderní architektury se není třeba obávat. „A to ani v případě, že se nachází tak jako celá řada novostaveb kulturních institucí v historických centrech měst,“ dodal kurátor.

Během prohlídky dostanou návštěvníci možnost srovnat stavbu s fotografiemi jedenácti evropských galerií, muzeí a jiných kulturních institucí postavených od šedesátých let dvacátého století do současnosti. Dále je tam fotodokumentace dalších bezmála dvaceti staveb moderní architektury z počátku minulého století, které dříve také veřejnost přijímala negativně. Informativní panely navíc přináší citáty z dobového tisku, komentáře slavných architektů i obranu těch, kteří čelili jejich útokům.

Abstraktní pro laiky

Návrh fora podle Potůčka zapadá do organismu města. „Ctí nejen měřítko někdejší zástavby a její původem středověkou parcelaci, ale dokonce i členění, odkazující na pět měšťanských domů, které tam až do konce šedesátých let stávaly,“ argumentoval Potůček.
Proč tedy návrh architekta Šépky vzbudil takové zděšení? Jednoznačná odpověď patrně neexistuje.

„Jeden z mnoha důvodů se zdá být nejzřetelnějším. Moderní architektura se pokusila, a nutno dodat, že s úspěchem, zbavit tradičních symbolů a zažitých významových rovin, až se stala takřka abstraktní a laické veřejnosti nesrozumitelnou. A právě v tom lze spatřovat důvod, proč se dnes jen málokdo se soudobou architekturou dokáže ztotožnit,“ míní historik.

Nejen v konkrétním Šépkově případě jsou abstrahované tvary pro laika nepochopitelné. Potůček přitom poukázal na historickou skutečnost, že povyk, který Šépka svým návrhem vyvolal, k moderní stavební kultuře neodmyslitelně patří nebo ji alespoň po více než jedno století doprovází.

Projekt multifunkčního centra Středoevropské forum Olomouc, které mělo za 470 milionů vzniknout díky rekonstrukci současného objektu muzea a dostavbou v sousední proluce, se představuje již popáté. Výstava navazuje na přehlídky sbírek českého, maďarského a slovenského umění i představení samotné architektonické studie.

Kvůli loňské neúspěšné žádosti o evropskou dotaci je budoucnost centra nejasná. „Projekt jsme ale ještě rozhodně nevzdali. Hledáme jiné možnosti financování. Prioritou zůstává vyřešení majetkoprávních vztahů, tedy získání posledních dvou parcel v proluce,“ shrnul ředitel olomouckého Muzea umění Pavel Zatloukal.

VZNIK FORA

Myšlenka na zřízení organizace orientované na středoevropskou moderní výtvarnou, literární, dramatickou a hudební kulturu pochází z roku 2007. Jedním ze základů se mělo stát vybudování expozice výtvarného umění střední Evropy po roce 1945 na obou stranách někdejší železné opony. Součástí mělo být rozsáhlé badatelské centrum, knihovna, víceúčelové sály a prostory pro mezinárodní setkávání umělců. Vznik Středoevropského fora podepsali o rok později v Arcidiecézním muzeu ministři kultury Visegrádské čtyřky.

MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ OLOMOUC

Otevřeno: denně mimo pondělí 10.00-18.00
Vstupné: 50 Kč, zlevněné 25 Kč (vstupenka platí stejný den i pro návštěvu Arcidiecézního muzea). Každou středu a neděli je vstup zdarma.