"Nejhezčí je pochvala od hostů"

Pizzeria Trappola má nejoblíbenějšího číšníka ve městě.

První kolo soutěže Miss servírka a Pan číšník skončilo. Vítězem v Boleslavi se stal pětadvacetiletý Jiří Kostílek. Dostal se tak do druhého kola, z něhož vzejde sedm nejlepších, kteří se utkají v celostátním kole.
Čtenáři, kteří ty nejlepší do soutěže navrhli, dostanou padesát litrů piva značky Pilsner Urquell. Servírka nebo číšník, kteří v celostátním kole obdrží nejvíc hlasů, vyhrají skútr, druzí v pořadí LCD televizor a třetí kosmetický balíček v hodnotě pěti tisíc korun. Další sud piva získá čtenář, který vítěze navrhl. Průběžné pořadí je k vidění v tištěné Sedmičce na straně Očima čtenářů, stejně jako konečné výsledky. Krajské kolo trvá od 20. srpna do 2. září a celostátní finále od 3. do 16. září. Ve čtvrtek 23. září budou výsledky soutěže v tištěné Sedmičce.
Sledoval jste soutěž na webu týdeníku Sedmička?
Ze začátku jsem to sledoval jen v tištěném vydání. Spíše mě zajímalo, kdo je přihlášený. Později jsem zjistil, že jsem tam také a na osmém místě. Přítelkyně se přiznala, že je to její práce. Pak jsem hlasování sledoval i na internetu. Začalo mě to zajímat, protože mi hlasy přibývaly. Když jsem se dostal do vedení, tak jsem už na internet raději nekoukal.

Máte radost z vítězství?
Jsem nadšený. Díval jsem se i na nové kolo, kde jsem byl původně poslední a už jsem se dostal zase do vedení. Jsem rád, že mi lidé posílají hlasy. Všem moc děkuji. I lidem z práce, je to určitě i jejich zásluha.

Máte nějaké profesní krédo?
Podle mě jsou jediná dvě kréda a to jsou rychlost a vstřícnost. Určitě se to vyplatí. Číšník by se neměl přetvařovat a měl by být přirozený.

Jaký máte názor na hospodskou kulturu ve městě?
Restaurace, ve které pracuji, patří podle mě k těm lepším. Ostatní podniky příliš nenavštěvuji, takže to nemohu posoudit. Ale obecně bych řekl, že Mladá Boleslav má restaurace na dobré úrovni. Jako číšník pracuji v Česku poprvé. Pracoval jsem čtyři roky v Londýně. Z Mladé Boleslavi ani nepocházím, přistěhoval jsem se kvůli přítelkyni a miminku, které se nám narodilo.

Když do restaurace přijdete jako host, máte nemoc z povolání a sledujete jiné, jak pracují?
Jak pracují jiní sleduji málokdy. Když navštívím restauraci, tak většinou s přítelkyní.

Když vyrazíte, jaká jídla si vybíráte?
Určitě českou klasiku. Omáčky a knedlíky. Určitě si nedám smažené hranolky, které si můžu udělat doma.

Máte nějaké zajímavé příhody z vaší profese?
Zážitky mám každý den. Třeba když jdu s jídlem a upadnu. V Boleslavi se mi to stalo jen jednou. Měli jsme jediného hosta, který chtěl jídlo s sebou, a když jsem mu to nesl, tak jsem upadl.

Jaký jste dostal největší tuzér?
V Trappole jsem dostal dvakrát tři sta korun. Na české poměry je to hodně. Jednou od Čecha, podruhé od cizinců.

Co je mezi číšníky bráno za frajeřinu?
Spíše mezi sebou závodíme. Kdo z nás je rychlejší.

Pomstil jste se někdy hostovi za to, že se nechoval dobře?
Ne. Jsou hosté, kteří jsou arogantní a nepříjemní, ale s tím nikdo nic neudělá. Mě to naopak nakopne k tomu být milý. V duchu si myslím své, ale nedokážu se chovat ošklivě. Určitě to nedám znát. Správný číšník by na sobě neměl nechat znát emoce.

Chtěl jste být vždycky číšníkem?
Chtěl jsem na policejní nebo sportovní školu, ale nedostal jsem se tam. Dříve jsem hrál fotbal, který mi vzal většinu času, takže jsem se neučil. Zbyla mi možnost studovat obor kuchař-číšník. Měl jsem i zkušenosti z brigád. Studoval jsem rok v Praze a pak v Novém Městě nad Metují.

Co je na vaší práci nejhezčí a naopak nejhorší?
Nejhezčí je pochvala od hostů. Jsou lidé, kteří přijdou a pochválí vás. Naopak mě nepotěší, když například host vrátí jídlo. Nemusí to být moje ani kuchařova vina, ale lidé na mě koukají špatně. Jsem na očích.