Nejhorší letecké neštěstí v polských dějinách a jedna z nejtragičtějších nehod na evropském kontinentu se stala před 30 lety, 9. května 1987. Iljušin Il-62M aerolinií LOT odstartoval v 10:18 na devítihodinovou cestu do New Yorku, už čtvrt hodiny po startu ale posádka zaznamenala výpadek obou motorů na levé straně trupu. Přístroje ji zároveň varovaly před poklesem tlaku v kabině a kapitán se rozhodl vrátit zpátky na letiště. To už ale nestihl.
Letadlo, pojmenované po polském národním hrdinovi Tadeuszi Kościuszkovi, se zřítilo zhruba šest kilometrů před prahem přistávací dráhy. Do bezpečí letiště zbývalo pár desítek vteřin.
"Dobrou noc, sbohem. Ahoj, umíráme," stačil se ještě těsně před nárazem rozloučit Zygmunt Pawlaczyk, kapitán letounu a velmi zkušený pilot. Nikdo ze 172 pasažérů a 11 členů posádky na palubě stroje, jehož trosky byly rozmetány po lese na ploše 370 krát 50 metrů, katastrofu nepřežil.
Vyšetřování, jehož výsledky museli Poláci obhajovat před sovětským tlakem, jasně ukázalo na příčinu neštěstí. Byl jím šlendrián při výrobě motorů, sovětská továrna kvůli nedostatku válečků do ložisek používala jen poloviční množství těchto součástek - 13 ze 26.
Poddimenzované ložisko levého vnitřního motoru pak nevydrželo otáčky a vysoké teploty a pohonná jednotka se rozpadla. Trosky nejen zničily sousední motor, ale také prorazily trup, poškodily řízení a zapálily letadlo.
Posádka se sice snažila vyrovnat s nastalou situací a víc než 40 minut od nehody se jim letadlo podařilo udržet ve vzduchu, piloti ale až do poslední chvíle netušili, jak je situace vážná.
Katastrofa u Varšavy dodnes patří k nejhorším na evropském kontinentu, více lidí zahynulo jen v březnu 1974 při pádu tureckého letadla DC-10 u Paříže (346 obětí), v červenci před třemi lety po sestřelení malajsijského boeingu nad Ukrajinou (298 obětí) a v prosinci 1988 u Lockerbie (270 obětí).
