Nejsem koketa, mám vlastní hlavu

Titul brněnské královny krásy získala osmnáctiletá Jana Kopecká, docela obyčejná dívka z Hodonína.

Přestože většina čtenářů srovnává titul jakékoliv miss s dívkou, která dříve nebo později podlehne nějakému boháči, Jana Kopecká se zapřísahala, že nepatří ke zlatokopkám. Osmnáctiletá slečna z Hodonína, jež je čerstvou držitelkou titulu Miss Brno 2011, prostě patří k těm „obyčejným“ holkám, jakých lidé potkávají denně na ulici mnoho. I když tíhne k herectví a její současná role je úloha studentky, která svádí staršího muže, aby se dostala k jeho kontu v bance.

Vám peníze nevoní?

Svádět muže jen kvůli tomu, abych z toho měla nějaký zisk, není pro mě. Jsem samostatná a muže ke svým vysněným cílům nepotřebuji.

Jako Miss Brno se však dostanete do kruhů, kde oni vlivní mužové jsou.

To je pravda, ale nebudu je svádět. Mohu se s nimi spřátelit. Nic víc. Přátele přece můžu mít ve všech kruzích. Ať už mezi spolužáky, nebo mezi vlivnými lidmi.

Jestliže hrajete v nové hře koketu, tak přece onu roli můžete použít i ve svůj vlastní prospěch v osobním životě.

Určitě ne. Je to jen role. V soukromí jsem jiná. A pomáhá mi v tom i můj o dva roky starší bratr. Je to moje spřízněná duše. Pokaždé, když se s ním sejdu s nějakým přítelem, zhodnotí ho. Jeho názor beru, ale na druhou stranu nejsem taková, že bych tomu příteli řekla: Čau, bráchovi se nelíbíš, je konec. Mám svou hlavu.

Co může váš o dva roky starší bratr o životě vědět?

Doposud měl vždycky pravdu. I když jsme se jako malí hlavně prali, v pubertě to přešlo. Chrání mě. A jeho názor i podporu cítím.

Jaké jsou vaše koníčky, kromě divadla?

Ráda maluju. Od krajinek po portréty. Kreslím si také skici šatů, které si sama navrhuji. S šitím mi však pomáhají kamarádky.

Je koníčkem i modeling? Na molu se pohybuji už od dob, co jsem se coby malá odrážela na kačence. Od malička mě v tom podporuje má maminka.

Byl to její nápad, abyste se přihlásila na Miss Brno?

Maminka má modelingovou agenturu a pár dívek z její „stáje“ se do soutěže přihlásilo. Spolu jsme byly na pár kolech, ale letos jsem se rozhodla sama. A podala si přihlášku. Máma, když jsem jí to řekla, měla radost, že jsem to vůbec zkusila.

To jste ale asi vůbec netušila, že získáte titul.

V jednom vyřazovacím kole jsem taky vypadla. Vlastně hned na začátku. Byl to strašný pocit. Porota měla červené praporky a dívka, která měla těch praporků víc, postoupila do dalšího kola. Jenže porota měla dvě divoké karty. A díky jedné jsem postoupila do dalšího kola.

Měla jste strach z konkurence?

Ne, mezi soutěžícími dívkami nebyla rivalita. Nevěřila jsem zkrátka, že bych se stala miss. O to větší jsem měla z vítězství radost.

Jaké je být nejhezčí dívkou Brna pro slečnu z Hodonína?

K Brnu mám kladný vztah. Moje maminka tam studovala a já bych v něm chtěla studovat herectví. Je to moc hezké město plné mladých lidí.

Máte před sebou dva měsíce prázdnin. Co plánujete?

V červenci jedu s kamarádkami do Itálie, a jakmile se vrátím, odjíždím na týden do Chorvatska. Na dovolenou, kterou jsem vyhrála v jiné soutěži. Přesně na týdny ovšem nemám prázdniny rozplánované. Nejsem totiž plánovací typ. Jsem živelná.

Jak to funguje v praxi?

Nic neplánuji měsíce dopředu. Když se pro něco rozhodnu, udělám to. Proto spíše potřebuji vedle sebe někoho, kdo mou živelnost zkrotí.

Krotí vás přítel?

Ne, jsem teď nezadaná.