Nález, který patrně nepotěší francouzské gurmány, pochází ze španělské lokality Cova de la Barriada na východě Pyrenejského poloostrova. Vedoucí archeologického týmu Javier Fernández-López de Pablo a jeho kolegové zde na třech místech objevili větší množství pozůstatků skořápek suchozemských měkkýšů druhu iberka stepní (Iberus alonensis). Ulity pocházely z různých časových období, nejstarší z nich byly datovány do doby před 30.000 lety.
Společně s ulitami tu byly odkryty i paleolitické kamenné nástroje a pozůstatky zvířat, která byla zřejmě také součástí jídelníčku tehdejších lovců a sběračů. Maso bylo, podle interpretace nálezové situace, opékáno v jantaru z borovice a jalovce při 375 stupních Celsia.
Vědci upozornili na to, že zdejší lidé si pro konzumaci vybírali konkrétní druh hlemýžďů a jejich ulity poté shromažďovali na místech k tomu určených.
Při analýze si badatelé všímali také stavu těchto ulit, fosilizačního procesu a stáří šneků v době smrti podle velikosti jejich ulity, převažovali zde dospělí jedinci starší než 55 týdnů.
Autoři považují svá zjištění za přínos k poznání stravování lidí v období mladého paleolitu a dodali, že v sousedních oblastech Středomoří je doložena konzumace hlemýžďů teprve před 20.000 lety.
