Největší staveniště Evropy se řídí přísným urbanismem

Výstavba v Německu, ilustrační foto

Výstavba v Německu, ilustrační foto Zdroj: David Klimes

Berlín Postupimské náměstí, Památník zavražděným Židům, Kaple smíření. Ještě před necelým čtvrtstoletím to bylo jen pásmo nikoho okolo Berlínské zdi. Nyní je to nejrychleji se rozvíjející městská zástavba v Evropě. V rámci akce Den architektury proto občanské sdružení Kruh ve spolupráci s berlínským Českým centrem uspořádalo koncem minulého týdne exkurzi pro architekty, studenty architektury a zastupitele na toto největší evropské staveniště.

Cílem bylo načerpat inspiraci, jak i v českým městech s citem stavět a rozvíjet město. Načasování akce je více než vhodné. Hlavní město Praha nyní zkouší něco, co dlouho obecně česká města odmítala – místo obchodní soutěže o nejnižší cenu klání architektonické. Pilotním projektem se má stát revitalizace pražského ostrova Štvanice. To v Berlíně se soutěží o vše podle přísných pravidel, která ale dohromady odrážejí jednotnou ideu rozvoje města.

„Označuje se to jako kritická rekonstrukce a pojí se to od osmdesátých let se jménem architekta Josefa Paula Kleihuese,“ připomíná ve výkladu architektům a zastupitelům významný česko-německý architekt Ivan Reimann, který v Berlíně realizoval například spolkové ministerstvo zahraničí. Za různorodými, lepšími či horšími, stavbami se tak především skrývá jednotný urbanistický koncept rozvoje města. Pro Berlín samozřejmost. Pro česká města bez územních plánů a bez architektonických soutěží bohužel novinka.