Největší staveniště Evropy se řídí přísným urbanismem

Výstavba v Německu, ilustrační foto

Výstavba v Německu, ilustrační foto Zdroj: David Klimes

David Klimeš
Berlín Postupimské náměstí, Památník zavražděným Židům, Kaple smíření. Ještě před necelým čtvrtstoletím to bylo jen pásmo nikoho okolo Berlínské zdi. Nyní je to nejrychleji se rozvíjející městská zástavba v Evropě. V rámci akce Den architektury proto občanské sdružení Kruh ve spolupráci s berlínským Českým centrem uspořádalo koncem minulého týdne exkurzi pro architekty, studenty architektury a zastupitele na toto největší evropské staveniště.

Cílem bylo načerpat inspiraci, jak i v českým městech s citem stavět a rozvíjet město. Načasování akce je více než vhodné. Hlavní město Praha nyní zkouší něco, co dlouho obecně česká města odmítala – místo obchodní soutěže o nejnižší cenu klání architektonické. Pilotním projektem se má stát revitalizace pražského ostrova Štvanice. To v Berlíně se soutěží o vše podle přísných pravidel, která ale dohromady odrážejí jednotnou ideu rozvoje města.

„Označuje se to jako kritická rekonstrukce a pojí se to od osmdesátých let se jménem architekta Josefa Paula Kleihuese,“ připomíná ve výkladu architektům a zastupitelům významný česko-německý architekt Ivan Reimann, který v Berlíně realizoval například spolkové ministerstvo zahraničí. Za různorodými, lepšími či horšími, stavbami se tak především skrývá jednotný urbanistický koncept rozvoje města. Pro Berlín samozřejmost. Pro česká města bez územních plánů a bez architektonických soutěží bohužel novinka.