Návrh na zrušení zásad, které platily od loňska, podala skupina 14 obcí a 13 jednotlivců. Kraj nyní zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. Zároveň začne pracovat na nových zásadách, v nichž zohlední názor NSS. Podle hejtmana Michala Haška (ČSSD) mohou být hotové za dva až tři roky.
Zpracovatelé zásad sice kumulativní vliv staveb na určité lokality konstatovali, ale nijak nehodnotili. Soud nevyloučil, že i po řádném vyhodnocení by koridory vypadaly stejně. „Nelze dost dobře vyloučit, že by to dopadlo stejně. Ale právě proto, že to vyhodnocení provedeno nebylo, je dost dobře možné, že by to dopadlo jinak,“ uvedl soudce Zdeněk Kühn. Podle advokáta nespokojených obcí Pavla Černého lze v kraji nadále stavět vše, co neodporuje územním plánům. „Páteřní dopravní infrastruktura ale nemůže být naplánována tak, jak byla. Musí být naplánována tak, že do těch nadlimitně zatížených území ty stavby prostě vedeny nebudou,“ řekl Černý.
Kraj podle Černého nyní nemůže nutit obce, aby ve svých územních plánech vymezovaly plochy pro kontroverzní dopravní stavby. „Tyto stavby tak není možné ani povolit a následně realizovat,“ tvrdí Černý. Podle vyjádření mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Niny Ledvinové zrušení zásad ovlivní přípravy silničních staveb jen částečně, například „v úpravě projektové dokumentace nebo dílčích úkonech v jednotlivých správních procesech“. Na většinu páteřních rychlostních silnic ale zatím stejně nejsou peníze.
Mezi nespokojenými obcemi byla také sídla na Brněnsku a Blanensku, kolem kterých má vést R43 mezi Brnem a Svitavskem. Soud potvrdil, že zásady v úseku Kuřim-Černá Hora nesprávně upřednostňovaly takzvanou německou variantu před malhostovickou variantou, která se ukázala nejlépe při posuzování vlivu na životní prostředí. Výběr variant se podle NSS musí opírat o odborná kritéria, a nikoli o politické rozhodnutí. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák v souvislosti s rozhodnutím NSS uvedl, že soud potvrdil stanovení trasy rychlostních komunikací R52 i R55. „R55 tak nelze považovat za alternativu k vedení dopravy na Vídeň místo plánované R52. Obchvat Břeclavi se naplánuje jako silnice třídy, čímž nedojde k zásahu do chráněného území,“ uvedl Novák.
Soud kritizoval i způsob, jakým kraj řídil veřejné projednání zásad. Lidé mohli hovořit jen jednou, a to maximálně tři minuty. Veřejné projednávání by mělo být diskusním fórem, což kraj neumožnil, a porušil tak zásady slušnosti a vstřícnosti a zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti. Podle Ekologického právního servisu (EPS) může za zrušení územního plánu kraj. „Krajští politici museli dobře vědět, že postupují nezákonně, případně zákony účelově ohýbají. Měli by proto vyvodit za své činy osobní odpovědnost,“ sdělil programový ředitel EPS Pavel Franc. Servis připomíná, že kraj dostal v průběhu příprav územního plánu několik signálů, že v návrhu jsou závažné chyby, které by mohly vést ke zrušení celého plánu nebo jeho částí. „Kraj jednoduše chtěl prosadit nesmyslně drahé dálniční projekty stůj co stůj, a to i za cenu protiprávního postupu,“ uvedl Franc.
Krajský radní zodpovědný za územní plánování David Macek (KDU-ČSL) v reakci zopakoval, že se kraj opíral o souhlasná stanoviska ministerstva životního prostředí a krajské hygienické stanice. „Chápu útočné výroky EPS, protože NSS řekl jasné ne jejich alternativní koncepci dopravní infrastruktury v kraji, kterou smetl ze stolu,“ řekl Macek. Některé argumenty nespokojených obcí soud označil jako nedůvodné. Například nesouhlasil s tvrzením, že zásady odporovaly platné politice územního rozvoje. Naopak alternativní dopravní koncepce, prosazovaná nespokojenými obcemi, je podle NSS v rozporu s celostátní politikou. Soud také dospěl k závěru, že v zásadách oprávněně zůstal kritizovaný koridor R52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem.
