Nedávno obletěly svět i internet snímky českého fotografa, který zachytil naprosto ojedinělý incident
v Africe. Hroch ve vodě napadl obrovského krokodýla a v podstatě ho překousl, čímž mu způsobil zranění neslučitelná se životem krokodýla. Šokovalo mě, že novináři i většina lidí, se kterými jsem o tom diskutoval, hrocha obhajuje. Krokodýl údajně hroší stádo provokoval, snažil se ho ve vodě přelézt,
a dokonce se hrochům drze prošel po hřbetech a některým šlápl na hlavu. Jeden z nich to neskousnul a… skousnul.
Myslím, že jde o klasický stereotyp vnímání hrocha a krokodýla. Zatímco když se řekne „krokodýl“, zacuká každému v lýtku, hroch, hrošík, hrošánek je díky dětským omalovánkám, plyšákům a nimovaným filmům Walta Disneyho vnímán jako roztomilé a mírumilovné zvířátko. Jenže podle zoologů je hroch ve skutečnosti, cituji, pěkná svině.
Co měl ten chudák krokodýl dělat? Snad každý, kdo chodí do veřejného bazénu, tohle někdy zažil. Chcete si jen pořádně zaplavat a najednou narazíte na něco, co stádo hrochů dost připomíná. Když se pak marně snažíte dostat na břeh, máte chuť se taky někomu projít po hlavě. Člověku občas ujedou nervy, natož pak krokodýlovi. Toho krokodýla je mi líto. Zvlášť když vím, že ho zabilo něco, na co si i já poslední dobou tak špatně zvykám. Nedostatek respektu. Copak to nikdo nechápe? Vždyť to byl krokodýl! Když už si ani ten nemůže jít v klidu zaplavat, aby ho někdo nerozpůlil, tak kde to jsme?
Jestli to půjde takhle dál, tak za chvíli začnou antilopy mlátit gepardy, na tygra si počká banda opičáků a žirafa se bude třást strachy, kdo jí zakroutí krkem.
Někde v Africe
Fejeton Pavla Tomeše.
