Nemá cenu srovnávat umělou inteligenci s tou lidskou, říká expert Juraj Rosa

Juraj Rosa

Juraj Rosa Zdroj: profimedia.cz

Juraj Rosa
Juraj Rosa
Juraj Rosa
4 Fotogalerie

Dostupnost velkého výpočetního výkonu počítačů a zlevnění výpočtů rozjelo v posledních letech boom vývoje umělé inteligence. Vědci a výzkumníci si ale pořád lámou hlavu nad tím, jak počítače naučit přemýšlet. „Nemusíme se ale snažit vytvořit repliku lidského mozku. Když se lidé chtěli naučit létat, snažili se nejdříve imitovat ptáky. Až pochopili princip vztlaku, mohli vytvořit první koncepty letadel. Ty ale fungují jinak než ptáci. S umělou inteligencí to může být podobné,“ říká generální ředitel společnosti GoodAI Applied Juraj Rosa.

Společnost GoodAI zkoumá vývoj obecné umělé inteligence. Na co přesně se snažíte přijít?

Umělá inteligence by měla být schopná vnímat svět kolem sebe, vidět, slyšet, cítit, dotknout se, komunikovat. Práci na rozvoji těchto schopností se věnujeme i v rámci aplikovaných projektů. Druhou částí, které se výzkumný tým věnuje, je hledání mechanismu, jak by umělá inteligence mohla přemýšlet, jak by si sama mohla vyvinout inteligenci.

Jak definujete inteligenci?

Jako schopnost hledat řešení problémů. Výzkumný tým se proto snaží přijít na základní mechanismus, který by způsobil, že umělá inteligence, ať to bude cokoli, bude schopná vytvářet lepší verze sebe samé.

S pomocí genetických algoritmů, které fungují podobně jako evoluce, tedy že zachová jen nejúspěšnější verzi umělé inteligence?

To je jeden ze způsobů. Jako lidé se narodíme a moc toho neumíme. Začneme si osvojovat základní schopnosti ‒ rozpoznávat objekty, rozvíjet jemnou motoriku, chytat předměty. Obrovský posun nastane, když se naučíme mluvit. Díky mluvení se po zbytek života dozvídáme neskutečné množství informací. A naučíme se číst. Z člověka, který se narodil jako nepopsaný list papíru, se může stát lékař, inženýr, vědec.

Ani neurovědci pořádně nevědí, jak se člověk všechny tyto schopnosti naučí. Jak to můžete replikovat v počítači?

Nemusíme se snažit vytvořit repliku lidského mozku. Může jít o stejný problém, jaký řešilo letectví. Když se lidé chtěli naučit létat, snažili se nejdříve imitovat ptáky. Vyráběli mechanismy, které napodobovaly pohyb ptačích křídel. Ale nefungovalo to. Lidé museli pochopit princip vztlaku a potom mohli vytvořit první koncepty letadel. Ty ale fungují jinak než ptáci.

Umělá inteligence může nakonec vypadat jinak než ta přírodní?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!