Nemocnici pomáhá šest tisíc dárců krve | E15.cz

Nemocnici pomáhá šest tisíc dárců krve

Lucie Zikmundová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Zásoby krve skupiny nula se na transfúzní stanici Klaudiánovy nemocnice nedávno snížily na kritické minimum.

V radiu běží výzva Klaudiánovy nemocnice, přijďte darovat krev. Redaktorka týdeníku Sedmička neváhala a šla. V nemocnici byli v jeden okamžik hospitalizováni pacienti, kteří potřebovali dostat opakovaně větší množství krve. Proto zásoby nula minus klesly na kritický stav. Aby se stanice nedostala do problémů, musely se rychle doplnit. „V naléhavých případech využíváme právě rádia,“ říká primářka transfúzního oddělení Jarmila Obernauerová. Mířím do nemocnice, je pátek. „Krev odebíráme pravidelně v pondělí a čtvrtek. Jsme ale schopni ji odebírat prakticky kdykoli,“ pokračuje lékařka. Podle požadavků tranfúzní stanice dárcem být můžu, nejsem nositelem viru HIV, je mi přes osmnáct let a žloutenku typu B a C jsem neprodělala.
Do transfúzní stanice přichází denně až sto pozvaných lidí. Dobrovolní dárci mají podle zákoníku práce nárok v den odběru na pracovní volno. Mohou uplatnit i odpočet daně z příjmu. „Čeští dárci mají, na rozdíl od některých evropských států, určité drobné výhody,“ říká primářka Obernauerová.

S chřipkou nechoďte

Vracím se v pondělí. Nejdříve musím vyplnit podrobný dotazník o chorobách a lécích. Sestřička mi změří tlak, teplotu a zváží mě. „Krev neodebere tomu, kdo má pod padesát kilogramů,“ vysvětluje. Pak mne vyšetří. Lékař si všímá kůže, zda nemám tetování, opar nebo jizvy. Po větší operaci se nesmí dávat krev půl roku, po tetování rok. Musím přijít jindy, před týdnem prodělaná chřipka mi zabrání dát krev.

Tekutina proudí do vaku

Ostatní dárci leží na lehátkách a z rukou jim proudí do vaků na biomixérech červená tekutina. Trvá to osm až deset minut. V jídelně potom posvačí. „Je lepší, když se nají u nás. Předejdeme případné slabosti, zejména u prvodárců,“ konstatuje primářka. Mezi šesti tisíci dárci z Mladé Boleslavi a okolí jsou i mladí lidé. „Jsem pyšná, že rodiče dnes přivádějí i své děti, které dovrší osmnáct let,“ říká Obernauerová.

Co se děje s mojí krví?

Přijít jednou ale nestačí. „Zejména kvůli plazmě, která prochází půlroční karanténou. V jejím průběhu je dvakrát vyšetřená na přítomnost infekčních chorob. Teprve pak může být vak použitý,“ upřesňuje primářka Obernauerová.
Zatímco odebraná krev ve vacích má dobu spotřeby dvaačtyřicet dní, plazma vydrží tři roky. Vyžaduje to ale dodržení přísných postupů. Zdravotníci dají krev na chladicí desky, aby se postupně zchladila, a pak ji vloží do odstředivky. „Oddělí se několik složek. Nahoře je plazma, ve střední části takzvaný buffy - coat a dole červené krvinky,“ říká Obernauerová. Dalším krokem je zavěšení na krevní lis, který zvlášť přetlačí plazmu a červené destičky. Plazma se šokově zmrazí na minus pětatřicet stupňů Celsia, červené krvinky jsou uchovávány v lednici.

Krev pro šest nemocnic

Stanice musí mít ve skladu vždy nejméně 225 vaků s červenými krvinkami, plazmou a destičkami. Nejvíce krevní skupiny A a 0 pozitivní, nejméně AB negativní. Klaudiánova nemocnice zásobuje sebe a pět okolních nemocnic, například minulý pátek vyexportovala 119 transfúzních přípravků.

Autor: Lucie Zikmundová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video