Noční ptáci. Popřejí doma dobrou noc a vyrážejí vydělávat peníze | E15.cz

Noční ptáci. Popřejí doma dobrou noc a vyrážejí vydělávat peníze

Petr Wojnar

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Práce v noci. Někdo ji zatracuje, jiný vyhledává. Trojice mužů z Karviné by neměnila. Už pro těch pár stokorun navíc.

Do práce vyráží, když jiní jdou spát nebo za zábavou. Přestože pracují od večera do rána, tak si nestěžují. Shodují se, že na všechno se dá zvyknout. „Výhodou určitě je to, že za noční směny dostávám příplatek. To v mém případě dělá za měsíc asi tisícovku navíc, a to je super,“ pochvaluje si důlní údržbář Zbychněv Wróbel ze Stonavy. Jaké to je pracovat ve dne, už zapomněl.

Pracuje v noci, budík nepotřebuje

Zvykal si celý rok. Až pak mu noční šichty přestaly dělat problémy. Pracuje na šachtě jako údržbář důlních jam už jednadvacet let a celou tu dobu chodí od pondělka do soboty na noční. „Nočnímu životu jsem se přizpůsoboval docela dlouho. Teď, když už to dělám takovou dobu, je to v pohodě,“ říká Wróbel, který předtím pracoval sedm let jako elektrikář. Práce, kterou dělá teď, mu ale nedovolí jiné než noční směny. Což má podle něho i své výhody. „Nepotřebuji budík. Domů přijdu z práce kolem půl sedmé ráno, a buď jdu rovnou spát, nebo si vyřídím nutné věci, na které jindy nemám čas. Potom zalehnu a čekám, až se prostě vzbudím,“ tvrdí Wróbel. Debaty, jestli nepřetržité noční směny působí na zdraví lidí, nechávají Wróbela v klidu. „Já na sobě nic nepociťuji. Myslím si, že jsem zdravý a pokud zdravý zůstanu, tak klidně můžu takhle dělat až do důchodu. Ale člověk nikdy neví, co mu život přinese,“ dodává Wróbel. Jinak ale mluví jeho manželka. „Určitě bych byla raději, kdybych měla muže večer doma,“ říká s úsměvem Barbora Wróbelová. Problémem je i to, že si Wróbel musí dovolenou vybírat po dnech. Na delší dovolenou volna příliš nezbývá. „Když jsou nějaké rodinné akce a nemůžu si přehodit šichtu, musím si občas nějaký ten den dovolené vybrat,“ uzavřel Wróbel.

V pozoru jej drží zlodějíčci

Hlídat majetek velkých firem před zlodějíčky, to je poslání Martina Týmla, který pracuje v bezpečnostní agentuře. Od šesti do šesti v práci a pak domů, kde jej v poledne vzbudí jeho malá dcera. Malé Saši i své přítelkyni věnuje většinu volného času. „Pospím tak pět šest hodin. Dám si nějaké jídlo a zase si jdu zdřímnout. Po obědě se ale jdeme alespoň společně někam projít,“ říká Týml. Stává se, že v noci slouží šest i sedm dní v týdnu. A to už je docela zátěž. Ještě horší pocity prožívá, když se do práce vrací po delší dovolené. „Nejhorší jsou pvní dva dny, to je opravdu krize. Bojuju snad s každou hodinou a počítám minuty do konce směny. Po pár dnech si zvyknu a čas hned utíká rychleji,“ popisuje Týml. Také on si vybral práci v noci i kvůli penězům. „Za noční dostávám příplatek, což se mi hodí, když živím rodinu. Pracovat přes den je příjemnější, ale zase to není tak dobře placené,“ říká Týml.
Noční šichta má ale i své horší stránky. Mnohdy by raději než do práce šel někam za zábavou. „Někdy zalituji, když kolem vrátnice prochází v pátek nebo v sobotu večer hlouček rozveselených lidí. Trochu jim v tu chvíli závidím. Nejraději bych je poslal na vrátnici místo sebe,“ říká Týml. Oči se mu při dlouhých dvanáctihodinových směnách nezavírají. Vzhůru ho drží pravidelné obchůzky areálu, a také kontrola kamer, které mají na vrátnici. „Musím být pořád ve střehu. Zloději nikdy nespí,“ potvrzuje strážný.
Na vrátnici bývají dva, proto má čas i dát si něco k snědku. „Když mi zakručí v břiše, řeknu kolegovi a vystřídáme se. On hlídá a já si jdu něco sníst. Jídlo si nosím většinou z domu a pak si ho ohřívám v mikrovlnce. Ale většinou si nosím raději menší svačinky, jinak bych toho spořádal až moc. A jíst v noci přece není zdravé,“ povídá Týml.

Klidný spánek narušují umělci

Zaměstnanec telekomunikační společnosti, Tomáš Hančar, drží po nocích pohotovost. U mezinárodní firmy neexistuje chvilka, kdy by se něco nemohlo stát. Proto musí být někdo na příjmu a řešit problémy, které se ve firmě vyskytnou. „Noční šichta mi začíná před jedenáctou hodinou večerní a končí po sedmé hodině ráno. I když dělám občas i přes den, není výjimkou, když jedu čtyři noční po sobě,“ říká Hančar. Nejtěžší je vyrovnat se s obráceným režimem. „Vím, že to dává tělu zabrat. Nejkvalitnější spánek má totiž člověk právě v době, kdy já chodím do práce,“ tvrdí Hančar. Přesto, když má Hančar porovnat své zkušenosti s prací přes den a v noci, lépe se mu peníze vydělávají po soumraku. „Přijdu z práce domů, vyspím se do brzkého odpoledne a stále mám pro sebe a pro ostatní dostatek času,“ vypočítává Hančar.
Nejlepší recept na to, jak zvládat dobře velké množství nočních směn, je podle Hančara spánek dohnat ve volných dnech. Ne vždy se mu to však daří. „Bydlím přímo u karvinského náměstí a především v létě mě budí různé kulturní akce. Hudbu mám rád, ale když mě probudí po třech hodinách spánku, tak všechny venku proklínám,“ směje se Hančar.

Škodí práce v noci? Lékaři se přou

Podle praktického lékaře Jiřího Káni z Orlové by lidé v noci pracovat neměli. „Není to přirozené. Lidé takhle začali pracovat asi před 150 lety. Tělo práci v noci přijímá jen těžce a mohou z toho vznikat různé fyzické i psychické problémy. V každém případě to nedoporučuji,“ říká Káňa. Primářka oddělení Nemocí z povolání a pracovního lékařství v Karvinské hornické nemocnici Irena Landecká není tak přímá. „Zdravému člověku by práce v noci neměla přivodit nějaké potíže. Takže pokud jsou lidé zdraví, nevidím důvod, proč by nemohli pracovat v noci,“ říká Landecká.

Autor: Petr Wojnar

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.