Data pocházejí ze sedmi zemí Evropy, kromě Finska také z jednoho z největších trhů Ruska. Nechybí Česko ani Slovensko, zastoupeny jsou i všechny tři pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko i Litva. „Letos slavíme 100leté výročí založení naší společnosti. Na trhu v mateřském Finsku jsme jasnou jedničkou, přední místa nám patří rovněž v Rusku a v pobaltských zemích. I v Česku a na Slovensku se chceme postupně dostat na čelní příčky,“ uvádí prezident YIT Corporation Juhani Pitkäkoski.
„V loňském roce jsme zahájili výstavbu více než osmi tisíc bytových jednotek. Na konci letošního června jsme tak měli rozestavěných téměř 13 500 jednotek. Podle ekonomických předpokladů bude hrubý domácí produkt v zemích, v kterých působíme, v nadcházejících letech mírně stoupat. Úměrně tomu proto očekáváme i mírný růst segmentu rezidenčního developmentu,“ dodává Pitkäkoski.
Skupina YIT komplexně působí v oblasti developmentu, pozemního a průmyslového stavitelství i technického zabezpečení budov a jejich správy. Rezidenční projekty zatím postavila v sedmi evropských zemích a má tak srovnání v tom, jak na trzích funguje proces vedoucí k zisku stavebního povolení.
„V Česku se setkáváme s tím, že je celý proces zdlouhavý a nepředvídatelný. Je zde poměrně snadné dlouho bránit začátku realizace projektu, aniž by proti byly vzneseny objektivní argumenty. Důležitější než stavební řízení je ale zisk územního rozhodnutí, které by mělo podchytit všechny návaznosti na umístění objektu na pozemku, jeho výšku a také vztah k okolí, to znamená i názor veřejnosti. Získat ji na svou stranu bývá někdy velice problémové. Obecně platí, že pokud developer v České republice získá územní rozhodnutí do jednoho roku od zahájení řízení, následuje obdobný proces se stavebním řízením, který trvá šest až 12 měsíců. Územní rozhodnutí ve Finsku je de facto vydané na každý pozemek na území města vhodný pro stavbu. Developer tedy potřebuje získat pouze stavební povolení. Proces do vydání stavebního povolení trvá zhruba šest měsíců,“ říká Pitkäkoski.
Při zjištění, kdo si může nejsnáze dovolit koupit nové bydlení, je kromě ceny bytu nutné sledovat i výši příjmu obyvatel. Teprve toto srovnání ukáže, jaká je dostupnost bydlení. Na příkladu cen bytů YIT je vidět, že průměrná výše ceny za m² bytu je z analyzovaných zemí jednoznačně nejvyšší ve Finsku. Mohlo by se proto zdát, že pořízení nového bydlení je pro Finy značně náročné. Ačkoli obyvatelé tohoto vyspělého severského státu platí za m² nového bytu v průměru 3100 eur, tedy okolo 77 tisíc korun, na základě srovnání příjmů a cen bytů je bydlení nejdostupnější právě pro ně. Za nimi pak následuje Česko a Slovensko a pobaltské státy. Z nich je nejhorší situace v Estonsku. Nejméně dostupné je nové bydlení pro obyvatele Ruska, ačkoli oproti Finům dají za m² nového bytu v průměru o téměř 40 tisíc korun méně.
Vliv krize neukazují jen propady v počtu nově dokončených bytových jednotek, ale také poklesy cen bytů v jednotlivých zemích. V Česku a na Slovensku začaly ceny bytů po boomu z let 2006 a 2007 padat a pokles pokračoval až do sledovaného roku 2011. Litva a Lotyšsko vykazují tendenci, kdy byl propad cen mnohem strmější. Z hlediska cen bytů krize příliš nezasáhla Finsko, kde ceny stále stoupají. Také v Rusku nebyl propad cen tolik patrný.
V Česku i vinou vlivů minulosti převládá obecný názor, že se má bydlet ve vlastním. Téměř 80 % obyvatel má byt ve vlastnictví, pouhá pětina si byt pronajímá. Prvenství v nejvyšším procentu bytů ve vlastnictví však zemi nepatří – to drží Litva. Pouze necelých 7 % litevských obyvatel si byt pronajímá. Opakem je Rusko, kde trend stěhování se za prací a střídání bydlení poměrně rozšířený. Nájemní bydlení využívá téměř 37 % obyvatel.
Oblíbenost hypoték je nejen v Česku v posledních letech poměrně značná. Vlastníci bytů, kteří pro jeho koupi využili hypotéku, jednoznačně převládají ve Finsku (42 %) oproti všem ostatním zemím. To ale vyplývá především z rozdílného historického vývoje postkomunistických zemí. Za éry socialismu zde neexistoval volný trh s byty ani standardní možnost čerpání hypoték. Proto podíl vlastníků bytů s hypotékou nemohl ani za období demokracie a tržního hospodářství dosáhnout poměrů jako ve vyspělých státech západní a severní Evropy. Ovšem vzhledem k růstu čerpání hypoték v postkomunistických zemích Finsko ukazuje směr, kterým se ubírá i střední a východní Evropa.
V Česku a na Slovensku je vůbec největší procento lidí, kteří si nové byty kupují s pomocí hypotečního úvěru. Za nimi je Lotyšsko a Finsko. „Češi mají rádi moderní, ne příliš luxusní, spíše funkční styl, poskládaný ze sortimentu velkých nábytkových řetězců - skandinávský design přitom převažuje. V oblibě však mají i menší italské či německé dodavatele nábytku. Podobně je na tom i Slovensko,“ vysvětluje manažerka skupiny YIT Zuzana Martínková. V obou zemích převažuje pragmatismus a konzervatismus s důrazem na funkčnost a komfort. V bytech našich východních sousedů však panuje větší pestrost. Nalézt lze vybavení ve velmi zdobném, tzv. Versace stylu, i interiéry v přísně minimalistickém či funkcionalistickém duchu. V Česku a na Slovensku také platí, že osobitost interiéru není tolik dána nábytkem, jako jeho stavebním řešením – když ne netradičním řešením stavby, tak alespoň použitím specifických materiálů, barev či netradičních povrchů stěn a podlah. To dokládají i pražské projekty YIT Stavo, kde má každý z nich své specifikum. Například KOTI Hostivař 28 bytů ve funkcionalistické architektuře či KOTI Hájek představující nízkoenergetické bydlení se solárními panely.
