20 největších dodavatelů automobilek: Němce předběhli Japonci a blíží se Číňané
Automobilový průmysl prochází rapidní proměnou. Postupně se odklání od výroby aut se spalovacím motorem a najíždí na masovější produkci elektřinou poháněných vozů. Historická transformace tak silně otřásá byznysem největších světových dodavatelů. Dekády stability a snadno předvídatelného vývoje jsou ty tam. Mezi nejúspěšnější se zařadí ti, kteří se dokážou nové realitě nejlépe přizpůsobit. Jaká jména dominují nyní? Toto je žebříček dvacítky největších světových dodavatelů, kteří si loni „sáhli“ na nejvyšší tržby.
Sestavil ho odborný portál Automobilwoche, a to na základě obratu jednotlivých gigantů dosaženého v loňském roce. Oproti roku 2023, kdy se tržby vyšplhaly na téměř 955 miliard dolarů, si stovka největších hráčů mírně pohoršila, konkrétně o necelá tři procenta. Nejpočetnější skupinu v elitní stovce nově vytvořily japonské firmy s 21 zástupci, předehnaly tak dvacítku německých společností. Šestnáct pozic obsadily americké korporace následované čtrnácti čínskými a devíti jihokorejskými.
20. místo: BorgWarner, USA
14,1 miliardy eur
Výrobce dílů z Michiganu provozuje závody na 92 místech ve 24 zemích a zaměstnává čtyřicet tisíc lidí. Ačkoliv mu turbodmychadla, řídicí systémy, spojky, elektromotory či baterie loni vynesly asi o sto milionů méně, v žebříčku se posunul o jednu pozici výše. I to dokumentuje zvýšené napětí v sektoru.
Podnik založený v roce 1880 nehodlá na předlouhou tradici doplatit, a tak v uplynulých letech akvíroval Delphi a AKASOL. Společnosti, které se zaměřují na elektromobilitu, konkrétně na výkonnou elektroniku, baterie, ovládací systémy a cloudové platformy pro nabíjení elektromobilů.
19. místo: Astemo, Japonsko
14,3 miliardy eur
Podnik můžete znát i z Česka, kde působí od roku 2012. V žateckém závodě vyrábí součásti do spalovacích motorů, jako jsou olejová čerpadla, jednotky proměnného časování ventilů, a především tlumiče náprav. Astemo vzniklo v roce 2021 sloučením firem Hitachi Automotive Systems, Keihin, Showa a Nissin Kogyo. Specializuje se na vývoj a výrobu komponent pro spalovací i elektrická vozidla, tedy na motory, invertory, podvozky, brzdy, autonomní řízení a další díly.
Je jedním z největších světových výrobců tlumičů pérování pro motocykly. Dodává je například pro závodní motocykly MotoGP, kde její technologie pomáhá zlepšovat stabilitu a ovladatelnost strojů v extrémních rychlostech.
18. místo: Adient, Irsko
14,7 miliardy eur
Alespoň jedno ze tří aut na parkovišti před vaším domem by mělo být vybavené – statisticky vzato – sedadlem od Adient. Jeden z největších výrobců sedaček, jichž ročně vychrlí přibližně 25 milionů, zároveň navrhuje i kompletní interiérové systémy. Ty musí vydržet miliony posezů, drsné nárazové testy i všemožné rozmary kreativních designérů. Adient je americkou firmou sídlící v Irsku.
17. místo: Yanfeng International, Čína
16,8 miliardy eur
Nejen interiéry mnoha nejznámějších automobilek se neobejdou bez dílů od gigantu ze Šanghaje s více než 80letou historií. Zhotovuje palubní elektroniku, prvky chytrého kokpitu i lehké materiály. K inovacím, se kterými podnik přišel, patří například speciální světlo, které má dezinfikovat vzduch i dotykové povrchy.
16. místo: Yazaki, Japonsko
17,3 miliardy eur
Svázat Zemi s Měsícem by pro rodinný podnik elektrikářů nebyl žádný problém. Největší světový výrobce kabelových svazků do aut chrlí na trhy stovky milionů kabelů, dodává i konektory či senzory. Kabelový svazek do jednoho vozu může vážit i padesát kilogramů.
15. místo: Sumitomo Electric Industries, Japonsko
18,3 miliardy eur
A další kabely, tentokrát z Ósaky. Sumitomo píše svůj příběh už od roku 1897. Dráty, kabely a optická vlákna dodává nejen automobilkám, ale i firmám v telekomunikaci či energetice. Zaměstnává přes 280 tisíc lidí ve více než čtyřiceti zemích.
14. místo: Schaeffler, Německo
18,5 miliardy eur
Jeden ze skokanů roku, byť ne největší. Německý gigant si polepšil v žebříčku z předloňského sedmadvacátého místa na čtrnácté díky akvizici Vitesca. To mu má usnadnit expanzi do světa elektromobility. Schaeffleru patří přes 26 tisíc patentů, jeho ložiska se točí v autech, v metru, ale i na palubě vesmírné rakety Ariane.
13. místo: Valeo, Francie
19,7 miliardy eur
Významně investuje i v Česku, déle než čtvrt století. Patří k nejvýznamnějším hráčům v českém autoprůmyslu, ať už ve výrobě či výzkumu zaměstnává pět tisíc osob. Továrny má v Rakovníku, Žebráku, Humpolci či Podbořanech. Vyrábí zde klimatizace, recirkulace výfukových plynů, ovládací panely, hydraulické komponenty do spojek, převodovek i brzd. Obr sídlící v Paříži je nicméně globálně rozkročený, závodů má po světě téměř dvě stovky a je k nim třeba přičíst asi šest desítek vývojových center. Jedno má i v Praze. Dodává Volkswagenu, Mercedes-Benz i čínským automobilkám.
12. místo: Aptiv, USA
19,7 miliardy eur
Patří k prvním průkopníkům, kteří spustili samořiditelné taxi. Ve spolupráci s Lyftem už takových jízd od roku 2018 učinila přes sto tisíc. Primárně se Aptiv specializuje na elektrické a elektronické systémy pro vozidla, od kabeláže přes konektory po pokročilý software zajišťující bezpečnost, konektivitu i zmíněné autonomní řízení.
11. místo: Motherson Group, Indie
21,5 miliardy eur
Kabely, zrcátka, plastové moduly, interiérové díly či elastomery. Portfolio indicko-japonského obra, který rostl především akvizicemi, čítá mnoho položek a ještě více závodů: jsou jich čtyři stovky ve 44 zemích. Časopis TIME firmu zařadil do žebříčku společností, které se nejlépe starají o zaměstnance, růst a ESG.
10. místo: Lear, USA
23,3 miliardy eur
Původem detroitský podnik založený rok před koncem první světové války se zaměřuje na dvě hlavní oblasti: autosedačky a elektrické systémy. Dnes patří k největším hráčům v oboru, vyvíjí například i inteligentní sedačky s biomonitoringem, masáží, ventilací nebo integrovaným softwarem.
9. místo: Continental, Německo
26,5 miliardy eur
Německá legenda a výrobce „všeho“ (pneumatik, brzd, senzorů, kamer, radarů, elektroniky, systémů řízení, asistentů řidiče, pásů...) si prochází těžkými časy. Přechod na elektromobilitu nezvládá dobře, zároveň doplácí na neefektivitu, takže musí nemilosrdně škrtat. Do konce příštího roku zruší tři tisíce míst, z toho polovinu v Německu, hlavně ve výzkumu a vývoji. Zcela se uzavře například závod v bavorském Norimberku. Continental zrušil stovky míst už loni a podle předchozích vyjádření budou další tisíce následovat.
8. místo: Forvia, Francie
28,2 miliardy eur
Restrukturalizací si prochází i výrobce autosedaček z Francie. Během pěti let ruší až deset tisíc míst na starém kontinentu, tedy asi třináct procent pracovní síly v Evropě, zejména ve Francii, Německu, Polsku, České republice a ve Španělsku. Šéf podniku Patrick Koller uvedl, že cílem programu je posílit konkurenceschopnost evropských aktivit a výrazně zvýšit ziskovost.
7. místo: Aisin, Japonsko
31 miliard eur
Součástky do motorů, převodovek, brzd, klimatizací a elektroniky. To je byznys podniku založeného po konci druhé světové války, jenž sídlí v prefektuře Aichi. V prvopočátcích podomácku šil matrace, dnes dodává technologie do nejmodernějších elektromobilů.
6. místo: Hyundai Mobis, Jižní Korea
33 miliard eur
Významný hráč, a to i v Česku. V Nošovicích dodává díly do závodu automobilky Hyundai, mimo jiné bateriové systémy do čistě elektrických vozů Kona. Na globální scéně dodává moduly do podvozků, kapot, kokpitů, pokročilé senzory, světla, palivové články nebo roboty pro logistiku. Konkrétně autonomní kolaborativní roboty do fabrik, které spolupracují s lidmi.
5. místo: CATL, Čína
35 miliard eur
Diktuje Tesle i mocnému koncernu Volkswagen. Také na jeho bateriových článcích závisí mimo jiné výroba enyaqů, nejdražších škodovek. Čínský obr Contemporary Amperex Technology Limited (CATL) v uplynulé dekádě postupně ovládl světový trh s bateriemi do elektromobilů. Z povzdálí firmě konkurují hlavně čínské firmy BYD, Calb, Guoxuan, Svolt a Eve, jihokorejské trio LG, SK On a Samsung nebo japonský Panasonic.
Je úsměvným paradoxem, že to byl dnes již exšéf koncernu Volkswagen Herbert Diess, kdo pomohl splodit čínský gigant. V roce 2010, kdy ještě manažeroval v BMW, apeloval na výrobce baterií do smartphonů, aby se soustředili i na baterie pro elektromobily. Sešel se i s jistým Ceng Jü-čchünem (zakladatel a generální ředitel CATL). Tehdejšího manažera japonského obchodníka s elektronikou TDK a dnešního „krále“ bateriového byznysu nepřesvědčil. Nebo ne hned. Už o rok později ale vznikla CATL, která následně nastartovala první strategické partnerství s BMW. Čekal ji pohádkový růst doprovázený koncentrací moci.
4. místo: ZF Friedrichshafen, Německo
37 miliard eur
„Jako odvětví jsme vynaložili miliardy, abychom umožnili elektromobilitu,“ povzdechl si Holger Klein, generální ředitel ZF Friedrichshafen. Ta vyrábí automobilové komponenty, elektroniku, bateriové i podvozkové systémy či bezpečnostní technologie. „A teď je otázkou, zda máme ty správné parametry,“ dodal. Narážel tím na skutečnost, že podnik musel masivně investovat, aby byl schopen dodávat díly i do čistě elektrických automobilů, na jejichž produkci chce Evropská unie kompletně přejít už v roce 2035.
Tato vize se však dle mnohých jeví jako nereálná. Podíl čistě elektrických vozů na prodejích všech nových vozů v Evropě se letos může pohybovat okolo dvaceti procent. Zda a jakým tempem odbyt elektromobilů poroste, neví ani v nejhonosnějších kancelářích šéfů evropských automobilek. I kvůli palčivé nejistotě letos stagnují prodeje automobilů v Evropě.
3. místo: Magna International, Kanada
43 miliard eur
Jeden z největších automobilových všeumělů v Severní Americe. Magna dělá do konstrukcí, elektroniky i finální montáže vozů. Významně investuje i do autonomních systémů. Na jejích službách závisí BMW, Mercedes-Benz, Jaguar, Tesla a nespočet dalších. Akcie firmy si v důsledku celních bariér ohlášených Donaldem Trumpem sáhly na lokální dno koncem prvního čtvrtletí letošního roku. Od té doby ale posílily o třetinu na 42 dolarů za kus.
2. místo: Denso, Japonsko
48 miliard eur
Vynálezce QR kódu - Denso. Stalo se tak v roce 1994, kód měl původně mapovat, kudy putují jednotlivé díly během výroby. Japonský technologický gigant spadá do koncernu Toyota, sází na motorové systémy, vstřikování, elektroniku, senzory i elektromobilitu.
1. místo: Bosch, Německo
54 miliard eur
Svůj byznys rozděleuje na čtyři velká odvětví: mobilitu, průmyslové technologie, spotřební zboží a energetické a stavební technologie. Podobně jako Continental i Bosch prochází velmi náročným obdobím, čelí poklesu tržeb i zisků. Po světě zaměstnává 418 tisíc osob, o 11,5 tisíce méně než před rokem. Do roku 2032 plánuje zrušit až dvanáct tisíc pracovních míst, z toho sedm tisíc v Německu. Skupina působí i v Česku, kde zaměstnává asi osm tisíc lidí.
