Stanjurova vysoká dividenda z Letiště Praha může ohrozit klíčové investice, varují ekonomové
Letiště Václava Havla plánuje masivní investice za desítky miliard korun, které hodlá z co možná nejvyšší míry financovat z vlastních prostředků. Ministerstvo financí, jeho jediný akcionář, však rozhodlo o tom, že 81 procent loňského zisku – tedy dvě miliardy korun – musí vyplatit státu na dividendě. Je to čtyřikrát více, než s čím počítala dosavadní dividendová politika. Zbyňkem Stanjurou (ODS) vedené ministerstvo tvrdí, že vyšší dividenda nebude mít žádný vliv na financování budoucích klíčových investic. Ekonomové oslovení e15.cz nesouhlasí a naopak varují před tím, že zvolený postup může vést v krajním případě až ke zrušení zásadních projektů, jakými je rozšíření terminálů nebo stavba paralelní ranveje.
Letecká brána do Česka loni prožila úspěšný rok. Odbavila 16,35 milionu cestujících, meziročně o 18 procent více. To se promítlo i do zlepšených hospodářských výsledků státem ovládané společnosti. Zisk po zdanění byl oproti předchozímu roku o miliardu vyšší, dosáhl 2,47 miliardy. Dvě miliardy z této částky však musí letiště vyplatit ministerstvu formou dividendy, tedy osmdesát procent zisku. Dividendová politika mezi letištěm a ministerstvem přitom hovoří o pravidlu dvaceti procent, byť má MF právo ho nedodržet.
Z loňského zisku tak letišti zbyde méně než půl miliardy. Celkový objem investic do modernizačních projektů v příštích letech, které mají zvýšit kapacitu, přitom letiště odhaduje na 37 miliard. Česku se mají velmi vyplatit, protože mají podpořit turismus, podnikatelskou činnost a zvýšit hrubý domácí produkt o více než tři procenta. Mluvčí letiště Denisa Hejtmánková uvádí, že letiště bude celý rozvoj a modernizaci financovat z vlastních zdrojů nebo z externího komerčního financování, které bude splácet rovněž z vlastních zdrojů. O finance ze státního rozpočtu žádat nebude.
Ministerstvo nicméně tvrdí, že zvolená výše dividendy neohrožuje modernizaci letiště. „Stát jako jediný akcionář společnosti má právo o dividendě rozhodnout i mimo rámec dohodnuté dividendové politiky, a to oběma směry. Výše dividendy za rok 2024 byla nastavena s ohledem na ekonomickou situaci společnosti a po konzultaci s managementem o financování budoucích investic. Vzhledem k tomu, že investiční akce Letiště Praha započnou až v roce 2027, výše vyplacené dividendy za loňský rok na ně nebude mít vliv,“ tvrdí mluvčí MF Petra Vodstrčilová.
Letiště Václava Havla a financování klíčových investic
Ekonomové oslovení e15.cz s takovým postupem nesouhlasí. Čím více vlastních vydělaných a ušetřených prostředků by letiště mělo na účtech, tím méně by si muselo v budoucnu půjčit, takže by získalo výhodnější úrokové sazby, namítá například ekonom Pavel Kysilka, bývalý pověřený guvernér České národní banky.
„Stejně jako například v energetice to jsou často úrokové náklady, které zásadním způsobem rozhodují o efektivitě takto nákladných projektů. Vlastní zdroje jsou vždy výhodnější a zásadně ovlivňují nejen návratnost, ale někdy dokonce i realizovatelnost velkých projektů. Protože ne vždy najdete dost bank a dalších institucí, které by byly ochotny nést tak objemné investice a s nimi spojená rizika,“ říká Kysilka, někdejší generální ředitel České spořitelny.
Letiště například plánuje stavbu paralelní ranveje po roce 2030, letos očekává nepravomocné územní rozhodnutí. Rozšíří také oba terminály, zbourá několik parkovacích domů a vystaví nové. Bourat a znovu stavět má i estakádu vedoucí k druhému terminálu. Plánované napojení letiště na železnici a vznik vlakové stanice má financovat především Správa železnic, i z těchto projektů však poplynou letišti dodatečné investice.
„Financující instituce vyžadují zapojení značné části vlastních zdrojů, na které si firmy musí samy vydělat a nenechat se dojit státním rozpočtem. To je krátkozraká politika, kdy zalepujeme roční deficity státu, ale dlouhodobě neprospívá hospodaření podniků,“ říká Kysilka. Dodává, že se problém netýká jen letiště, ale i dalších státem ovládaných podniků, například Lesů ČR nebo „podinvestované“ skupiny ČEZ.
Výše zvolené dividendy se může každý rok lišit. „Stanovením vysoké dividendy MF odsouvá problém – půjčku – do budoucna, a navíc na jiný subjekt – na letiště. Kdyby si stát dividendu nevzal, znamenalo by to horší výsledek letošního státního rozpočtu, který by musela vláda vysvětlovat,“ uvádí hlavní ekonom Deloitte David Marek, jenž do dubna působil také jako poradce prezidenta Petra Pavla. „Pokud budou investice i kvůli změně způsobu financování dražší, tak se také může zjistit, že se některé projekty jednoduše nerealizují, protože by se nevyplatily,“ dodává Marek.
Ministerstvo na dotaz e15.cz popřelo, že by mohlo menší množství finančních prostředků ponechaných na účtech letiště ohrozit budoucí financování: „Ministerstvo přijímá veškerá rozhodnutí vůči společnosti Letiště Praha s odpovědným přístupem a důrazem na efektivní a udržitelné hospodaření.“ Samotné letiště předpokládá, že díky bezdlužnosti a vysokému úvěrovému ratingu bude v silné vyjednávací pozici vůči bankám. Čeká též, že se dividendová politika do budoucna přizpůsobí jeho investičním potřebám.
Letiště mělo v minulosti strategii stát se evropskou křižovatkou, leteckým srdcem širšího regionu. Rušným místem s mnoha provázanými spoji, na kterých by nevydělávalo jen letiště, ale i hlavní město. Vybudovat skutečný letecký hub se však Ruzyni nepodařilo, na rozdíl od konkurenčních letišť v Německu, Polsku či Rakousku.
Stalo se mnohem spíše cílovou destinací turistů či byznysmenů. Veškeré budoucí investice, které mohou mít obrovský prospěch pro celou ekonomiku, se podle Kysilky musí odvíjet od nově nastolené koncepce: „Na ní je pak třeba navázat takový způsob financování, který zajistí slušnou návratnost. Odvádění dividend tomu neprospívá.“
Ochránit budoucí investice lze například tak, že by stát stanovil dlouhodobé financování, které by stálo samostatně mimo státní rozpočet, navrhuje Marek. Nejen letiště, ale i další státem ovládané podniky by tak nebyly závislé na aktuální kondici a potřebách jednoho konkrétního státního rozpočtu, míní. Podobné řešení dlouhodobě prosazuje Hospodářská komora, konkrétně pro financování výstavby jaderných zdrojů, vysokorychlostních tratí nebo vyzbrojování státu.
