Přestože byl novelizován, vychází z poměrů a názorů před 50 lety. Protože občanský zákoník řeší i otázku uspokojení se věřitele zpeněžením zástavy dražbou, musela Česká asociace dražebníků (ČAD) věnovat tomuto zákonu velkou pozornost. ČAD vítá v návrhu občanského zákoníku posílení smluvní volnosti mezi zástavním věřitelem a zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem. To by v praxi znamenalo, že například hypoteční banka se bude moci dohodnout s klientem, kterému poskytne hypotéku, o způsobu narovnání jejich vztahů v případě, že klient bude s prodlením splátek.
Kromě prodeje zástavy je možné se i dohodnout o prodeji zástavy ve veřejné dražbě. V případě dohody prodejem zástavy hypoteční bankou však banka riskuje obstrukce ze strany dlužníka týkající se ustanovení § 1299, že „zástavní věřitel je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby zástavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase“.
#####Věřitel nebude moci navrhnout dražbu
Případné výše uvedené jednání ze strany dlužníka lze odstranit tím, že dojde k dohodě mezi zástavním věřitelem a dlužníkem o prodeji zástavy veřejnou dražbou. Problémem je však to, že zástavní věřitel na základě této dohody nebude moci být navrhovatelem dražby. Hlavním důvodem je ta skutečnost, že dle dosud platného zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb., v platném znění – ZVD) musí mít zástavní věřitel postavení dražebního věřitele (viz § 36 ZVD) s dražebním titulem (vykonatelným soudním rozhodnutím, rozhodčím nálezem notářským či exekutorským zápisem – viz § 36, odst. 3 ZVD), což v praxi velmi komplikuje uspokojení zástavního věřitele prodejem zástavy veřejnou dražbou. Navrhovaný nový občanský zákoník tak neodstraňuje rozpor, kde na jedné straně sice zástavní věřitel má právo se uspokojit prodejem zástavy veřejnou dražbou dle zvláštního zákona (ZVD), ale často není v postavení dražebního věřitele – nemůže se uspokojit prodejem zástavy veřejnou dražbou.
#####Pomohla by úprava novely
ČAD zpracovala a zaslala Ministerstvu spravedlnosti ČR připomínku k návrhu nového občanského zákoníku, jehož smyslem je, aby se zástavní věřitel po dohodě s dlužníkem mohl uspokojit prodejem zástavy dobrovolnou veřejnou dražbou. Proto ČAD navrhuje text příslušného paragrafu doplnit textem, který je vyznačen kurzivou: (1) Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, *kde podpisy účastníků musí být úředně ověřeny. V případě, že došlo k dohodě o uspokojení se veřejnou dražbou, zástavní věřitel má právo zástavu zcizit jako navrhovatel dražby podle zvláštního zákona. Pokud nedošlo k dohodě zástavního věřitele se zástavním dlužníkem, má právo zástavní věřitel* se uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na regulovaném trhu, prodá se jen na regulovaném trhu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Proces uspokojení se ze zástavy veřejnou dražbou by se tak urychlil, zjednodušil a přinesl by i snížení nákladů (není třeba vykonatelné soudní rozhodnutí, rozhodčí nález, notářský či exekutorský zápis). I vlastní proces veřejné dražby by byl jednodušší.protože by šlo o dražbu dobrovolnou dle § 19 a násl. ZVD.
