Nový druh umělé kůže snímá tlak a jde spojit s mozkem

Umělá kůže

Umělá kůže Zdroj: stanford.edu

Vědcům se podařilo vytvořit umělou kůži, která dokáže citlivě snímat tlak a převádět signál tak, aby ho dokázal přijímat i lidský mozek. Zatímco už dnes není problém vytvořit senzory nejrůznějšího typu, které snímají informace z různého spektra fyzikálních veličin, složitější problém nastává v případném napojením na náš lidský mozek.

Ten využívá pro přenos ze senzorů po celém těla nervové vzruchy, které pak následně zpracovává neuronová soustava v mozku. Jak se ale rozvíjí výzkum v oblasti umělých končetin, zlepšuje se i integrace umělých senzorů s tělem.

Ohebná umělá kůže cítí tlak jako „lidská verze“

Vědci z univerzity ve Stanfordu v rámci 17členného týmu vytvořili prototyp umělého povrchu, který je ohebný a obsahuje i technologii pro snímání tlaku. Zároveň se však dle tvrzení jedná o první materiál, který je schopen signál o tlaku poslat do nervového systému.

Umělá kůžeUmělá kůže | stanford.edu

Umělá kůže je složená ze dvou hlavních vrstev – vrchní, která přijde do styku s okolím, obsahuje technologii pro snímání samotného tlaku a spodní vrstva se stará o převod těchto informací do biochemického vzruchu, se kterým pracuje nervový systém.

Umělá kůžeUmělá kůže | stanford.edu

Pro snímání se používá vrstva s miliardami uhlíkových nanotrubic a jakmile dojde ke stlačení umělého povrchu, jednotlivé nanotrubice jsou blíže sobě, což se projeví na změně vodivosti obvodu. Díky tomu lze získat poměrně přesné informace o tlaku a to v podobném rozsahu, jako poskytuje lidská kůže.

Kompatibilní signál do mozku

Aby bylo možné nasnímané hodnoty tlaku využít pro mozek, převádí se hodnoty na krátké pulzy. Jejich frekvence se mění dle tlaku – čím vyšší tlak, tím blíže jsou pulzy u sebe a je jich tak více za časovou jednotku. Pokud není detekován žádný tlak, žádné pulzy se z materiálu nevysílají.

Umělá kůžeUmělá kůže | stanford.edu

Vědci zatím testovali přijímání signálů s několika biologickými neurony, k čemuž vyzkoušeli i techniku, která využívá světelných pulzů na určité frekvenci pro aktivaci jednotlivých buněk. Vytvořená soustava tak simulovala neurony v lidském mozku. Stimulace neuronů je ale možná několika způsoby, třeba i elektricky.

Další druhy snímání pro umělou kůži

I samotná lidská ruka dokáže snímat několik druhů informací – zmíněný tlak, teplotu, strukturu povrchu a podobně. Vědcům se tak podařilo úspěšně vytvořit prototyp jedné z nich, přičemž výzkum čeká ještě nějaká dobu k reálnému nasazení třeba v nějaké umělé ruce napojené na lidské tělo.

Umělá kůžeUmělá kůže | stanford.edu

Vědci ale už mají poměrně jasnou představu, jak lze finálního cíle dosáhnout a podobně to platí i u dalších senzorů. S rozvojem rychlého a levného tisku nanomateriálů by neměl být problém s případnou hromadnou výrobou

Znalosti i pro budoucí virtuální realitu

Pokrok v oblasti senzorů a vysílání kompatibilních signálů do mozku má spojitost i s virtuální realitou. Nastupujícího systémy pro virtuální realitu jsou z tohoto pohledu stále poměrně jednoduché, ale rozhodně lze očekávat nutnost postupného zapracování technologií, které budou simulovat realitu pro ošálení co možná největšího počtu našich smyslů (senzorů).

Navíc musí být zajištěno, že jednotlivé signály budou stejné, jako by šlo o realitu. Pokud tedy například ve virtuální realitě přejedete po oceli, budete chtít na rukou cítit chlad, tvrdost a povrch v co nejrealističtější formě.

Text vyšel na serveru Živě.cz