Fanoušci brněnského fotbalu si pomalu začínají vybavovat, co je to dobrá nálada. Fotbalisté Zbrojovky po vstupu do jarní části vyhráli oba zápasy. A především – jejich klub opustili „hrobaři brněnského fotbalu“. Tuto přezdívku si vysloužili bratři Roman a Stanislav Prosové. Ti kdysi slavný tým dovedli až ke dnu druholigové tabulky. Teď ho prodali Jaroslavu Přečkovi. Zbrojovku přebírá někdejší brankář Králova Pole. Pokud se někdo těšil na zámožného podnikatele s bezedným měšcem, rychle vystřízliví.
„Nejsem žádný Roman Abramovič (pozn. red. majitel anglické Chelsea), abych do klubu rval miliony zbůhdarma. Takhle já nefunguji. Klub musí být samofinancovatelný a zároveň se nemůže chovat jako charitativní společnost,“ říká důrazně jednasedmdesátiletý právník, který se po listopadové revoluci vrhl na podnikání a nyní působí ve dvou rodinných firmách v oboru stavebnictví a finančnictví.
O budoucnosti Zbrojovky má jasnou představu. „Do dvou let musím dát klub do latě, aby normálně fungoval. Chci, aby za pět šest let hrál důležitou roli v první lize. To je cíl, ze kterého nelze ustoupit,“ slibuje nový fotbalový boss Brna.
Možná to bude znít zvláštně, ale jste vůbec rád, že jednání s bratry Prosovými dospělo ke zdárnému konci? Neříkáte si třeba, že kdyby to nevyšlo, máte teď méně starostí?
Od začátku jsem věděl, že mě starosti čekají. Ale když ukončíte záležitost, o kterou bojujete více než měsíc, musíte mít radost. Vím, že mě nečeká snadná práce, ale s tím jsem do toho šel.
Ani rodina vám neříkala, že už tohle nemáte zapotřebí?
Ne. Doma mi řekli, že tomuhle oboru rozumím a že mě to určitě bude bavit, tak ať Zbrojovku zkusím získat. Prý by se mnou doma stejně nebylo k vydržení.
Myslel jsem to tak, že už jste v důchodovém věku a mohl byste si spíš užívat…
Nikdo nepřekročí svůj vlastní stín. Víc už toho nesním ani nevypiji, nepotřebuji si užívat.
Zatím jste žil v mediálním a veřejném ústraní. To se teď změní. Nebojíte se, že vám dají novináři a fanoušci zabrat podobně, jako to potkalo dosavadního majitele Zbrojovky Romana Prose?
Rozhodně ne. Dostanu se do popředí tak daleko, jak si sám určím. Říct „no comment“ je přece tak jednoduché. A vy můžete mít v ruce třeba pušku, ale k ničemu vám nepomůže.
V jednu chvíli jste prohlásil, že už vás přestávají bavit šachy, které s vámi bratři Prosové hrají…
… ale dobře to dopadlo. Kluci byli ve finále rovní a féroví. Pochopili totiž, že by náš obchod nemusel vyjít. Roman Pros prohlásil, že s ním se Zbrojovka už nikdy nemůže posunout dopředu. Takové střílení do vlastních řad vyžaduje dávku sebereflexe a vlastního přesvědčení.
Stále neutichají názory, že za vámi někdo stojí, že jste jen bílý kůň?
A já pořád reaguji stejně. S realitou to nemá nic společného. Je pravda, že jsem asi určitou skupinu takzvaných odborníků zaskočil, ale nejspíš jen proto, že už se s člověkem v mém věku moc nepočítá.
Kolik času jako nový majitel hodláte Zbrojovce věnovat?
V Brně strávím dva až tři dny v týdnu, ale celkově to bude určitě víc. Jsem důchodce, mám času nazbyt. Jsem ochotný pracovat deset až dvanáct hodin denně.
Budete osobně chodit na všechna utkání prvního mužstva? Občas je to docela štreka.
Stoprocentně, doma i venku. Je sice hezké, že si můžu na webových stránkách poslechnout pozápasovou tiskovku, ale z ní si obrázek neudělám.
Jaká je vaše dlouhodobější vize Zbrojovky?
Do dvou let musím dát klub do latě, aby normálně fungoval. Chci, aby za pět šest let hrál důležitou roli v první lize. To je cíl, ze kterého rozhodně nehodlám ustoupit.
Neurazte se, ale je vám jedenasedmdesát let. Jak dlouho chcete v klubu vydržet?
Klidně tak dlouho, dokud mě klub bude potřebovat.
Nemáte strach, že se vám plánovaná resuscitace nepodaří?
Zaprvé už nějaký ten pátek pamatuji a zadruhé jsem ve fotbale odmalička. Deset let jsem ho hrál na nejvyšší úrovni, dlouhou dobu jsem působil jako funkcionář a ne jen tak ledajaký. Frýdek-Místek jsem vytáhl z 1. A třídy až do první ligy, s Baníkem jsem zažil evropské poháry a zkusil si práci ve Slavii. Stále mám dobré kontakty, které se dají využít. Možná se tolik neznám se současnými hráči, ale když řeknete jméno Přeček v generaci Vízků, Macelů a Herdů, všichni vědí, o koho jde.
Berete úkol, který před vámi stojí, jako výzvu?
Rozhodně. Podle mého názoru to s brněnským fotbalem už nemohlo dopadnout hůř. Aby druhé největší město v republice mělo svůj nejlepší tým na třetím místě od konce ve druhé lize, to se na mě nezlobte, ale katastrofálnější scénář si jde těžko představit. Moje výhoda je, že to může být už jen lepší. Navíc Brno je úžasná značka s obrovským potenciálem. Jako důkaz může posloužit hokejová Kometa. Před deseti lety na tom byla podobně, ale lidi si k ní cestu zase našli. Akorát se jim k tomu musel dát důvod.
Už víte, jakým způsobem dostanete Zbrojovku do stavu, aby fanoušci ten důvod zase měli?
V první řadě je třeba dát do pořádku mančaft, potom vyřešit stabilizaci klubu po finanční a personální stránce. Když se podaří tyhle dvě priority, a já věřím, že ano, tak se můžu zaměřit na třetí bod mého plánu. Tím je nový stadion za Lužánkami.
To už je takový kolorit. V B rně se o stadionu mluví mnoho let, ale vždycky zůstalo jen u slov a závěru o nedostatku peněz.
Slavia také neměla peníze, a jak pěkný stadion postavili. Chce to jen dobrý podnikatelský záměr, kvalitní studii a bankovní garanci. Pak už je to jen otázka dluhopisů od firmy, která ten stadion postaví.
Jakou můžete dát záruku, že se fanoušci nového stadionu za Lužánkami dočkají?
Žádnou záruku vám nikdo nedá. Ale všechny politické strany, které jsou v Brně na magistrátu, mají nový stadion ve volebním programu. Je proto třeba zapomenout individuálně na ČSSD, ODS a další a řešit stadion pro fanoušky, pro Brno. Protože jde o dlouhodobou záležitost, už jsem zahájil první kroky. Čekají mě schůzky s primátorem Onderkou a hejtmanem Haškem.
Asi se shodneme, že nový stadion je hudba budoucnosti. Pojďme zpátky k současnosti. Na co se prioritně zaměříte?
Moje první kroky povedou do sekretariátu klubu. Audit, který jsem si nechal vypracovat, mi ukázal obecné problémy. Teď je potřeba jít do hloubky. Chci vědět o všem, nemůžu nic vynechat. Jedině tak si můžu udělat kompletní obrázek. Uvidíme, jak dlouho mi to bude trvat. Může to být měsíc, ale také půl roku.
Dají se očekávat personální změny?
Budu mluvit s každým zaměstnancem klubu. Potřebuji zjistit, jací lidé v klubu pracují. A je třeba si rovnou říct, že někteří nesou spoluvinu na tom, v jakém stavu se nyní Zbrojovka nachází. Nikoho nezatracuji, ale každý mě musí o svém přínosu přesvědčit.
Jaký budete majitel? Chystáte se zasahovat do kompetencí trenéra nebo sportovního ředitele?
Co myslíte? Jaké mám jako majitel pravomoci?
Samozřejmě neomezené. Ale jsou majitelé sportovních klubů, kteří si vyberou klíčové lidi a veškerou práci nechají na nich.
Ale to jsou podnikatelé, kteří nemají s fotbalem žádné zkušenosti, takže jim nic jiného nezbývá. Já se ve fotbale pohybuji celý život, navíc mám i trenérskou licenci. I když sice staršího data vydání, ale dvě branky jsou na hřišti pořád. Jestli si někdo myslí, že nepůjdu za trenérem, abych si s ním vyjasnil věci, se kterými nesouhlasím, tak to se plete. S nikým se párat nebudu. Každému v klubu vysvětlím, jak si to představuji. Pokud zaměstnanec bude moje vize naplňovat, je všechno v pořádku. Když ne, tak tam nebude. To je jednoduchá abeceda.
JAROSLAV PŘEČEK
• Narodil se ve Frýdku-Místku, vystudoval práva, je mu 71 let.
• Jako brankář chytal ve Frýdku-Místku, Vítkovicích, Jihlavě, Třinci a Brně.
• Jako funkcionář působil ve Frýdku-Místku, Ostravě a pražské Slavii.
• S Josefem Bicanem založil Nadaci fotbalových internacionálů.
• Působí ve dvou rodinných firmách: Eurowint (stavebnictví) a JPT Finance (finančnictví), je členem dozorčí rady Sport Park (sport, fitness).
