Obklady z Poštorné zdobí metro | E15.cz

Obklady z Poštorné zdobí metro

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Retroseriál Sedmičky pokračuje výčtem podniků, které v Břeclavi a Hodoníně zaměstnávaly za totality nejvíce lidí.

Výrobky z břeclavských a hodonínských podniků se v osmdesátých letech vozily po celé republice. Například většina obkladů v pražském metru pochází z velké části z Poštorenských keramických závodů. S nafukovacími lehátky z břeclavského Gumotexu zase většina lidí cestovala k Balatonu. A mléko z hodonínského Lacrumu tehdy odebíraly jídelny a pekárny na sto čtyřiceti místech v republice.

„Před dvaceti lety jsem pracovala v Gumotexu. Tehdy se ještě podnik jmenoval Fatra. Vyráběli jsme součástky pro nábytek. Tenkrát to byly moderní výrobky, které se prezentovaly i na veletrzích,“ vzpomíná Marie Pláteníková.

Břeclavský Gumotex proslavila také výroba nafukovacích hraček. Jejich první návrhy už v polovině šedesátých let pro podnik udělala Libuše Niklová. Dodnes designově ceněné kočky, psi nebo krokodýli patřili ke koloritu socialistických domácností. V sedmdesátých a osmdesátých letech k nim přibyli další, například nafukovací buvol, slon nebo žirafa.

„Gumotex patřil v osmdesátých letech k největším podnikům v regionu. Zaměstnával více než dva tisíce lidí. Mezi jeho tradiční výrobky patřila nafukovací lehátka a čluny, součástky do interiérů aut nebo molitan pro nábytkáře,“ vyjmenoval tehdejší sortiment vedoucí kanceláře generálního ředitele Josef Horníček.

Mezi další velké závody patřily Poštorenské keramické závody, jejichž historie sahá až do šedesátých let devatenáctého století. Těsně po válce podnik postihlo znárodnění. „V osmdesátých letech pracovala v keramičce asi tisícovka lidí. Vyráběli jsme keramické nádoby, výlevky a dřezy. Velkou zakázkou byly obklady do pražského metra, kterých se dělalo asi padesát typů,“ zavzpomínal František Koutný.

Cihelnu získal Abrhám

Jedním z největších zaměstnavatelů v Hodoníně byl státní podnik Hodonínské cihelny. Jen v Hodoníně byly tři podniky a další pobočky měly ve Zlíně a Uherském Hradišti. V osmdesátých letech zaměstnával dva tisíce dvě stě lidí. Podnik těžil hlavně z výborné strategické polohy. V okolí Hodonína se totiž nachází dostatek kvalitních surovin na výrobu cihel.

„Cihelny několikrát změnily majitele i název. Po druhé světové válce byly původně soukromé cihelny zestátněny. V devadesátých letech v restituci zase část z nich dostávali původní majitelé zpátky. Mezi nimi byl i herec Josef Abrhám,“ popsal Josef Škodák, který v cihelně pracuje už od šedesátých let. Začínal jako konstruktér a postupně se vypracoval až na ředitele podniku.

V Hodoníně patřila před revolucí mezi největší zaměstnavatele také Jihomoravská armaturka, která dodnes vyrábí ventily, filtry, hydranty a další sortiment. Lidé našli práci i v Tatře nebo v naftových a lignitových dolech. V potravinářském průmyslu v mlékárně Lacrum, Rybeně a pekárně.

Stovky Břeclavanů našly uplatnění také v Transportě. Dodnes se tam vyrábějí výtahy, ale výrobu už převzala americká firma Otis. Velkým zaměstnavatelem byla také chemická továrna Fosfa nebo strojírenská firma Tranza. Z potravinářského průmyslu v Břeclavi nechyběl pivovar, cukrovar nebo sodovkárna.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.