OBRAZEM: Chátrající památníky jugoslávské historie

Původní symbolické významy děl se vytratily, zůstalo jen jejich přízračné vzezření, v němž někde lze zahlédnout i krásu přicházející jakoby z budoucnosti.

Tyto strutury vznikly v 60. a 70. letech za prezidenta Josipa Broze Tita jako památníky na místech, kde probíhaly boje druhé světové války (jako Tjentište, Kozara a Kadinjača), nebo kde byly koncentrační tábory (jako Jasenovac a Niš). Monumenty navrhovali různí sochaři (Dušan Džamonja, Vojin Bakic, Miodrag Živković, Iskra Grabulovski, abychom jmenovali alespoň některé) a architekti (Bogdan Bogdanovic, Gradimir Medaković…).

V 80. letech lákaly památníky miliony návštěvníků ročně, zejména mladé průkopníky „vlastenecké výchovy“. S rozpadem republiky se ale rozpadla rovněž symbolika staveb a Kempenaersovy fotografie dnes nastolují otázku, zda tyto pozvolna upadající monumenty dnes mohou dál existovat jako čisté sochy bez vtištěných významů.

Nepřipomínají vám některé ze staveb znepokojivý obraz rozmlouvajícíh hlav na přebalu posledního studiového alba skupiny Pink Floyd? Možná se tvůrce coveru Division Bell inspiroval právě tady.