Obří laser ELI shání partnery z ciziny, Babiš chce vědcům snížit státní podporu | E15.cz

Obří laser ELI shání partnery z ciziny, Babiš chce vědcům snížit státní podporu

Pavel Otto

Na 460 milionů korun zaplatí jen v příštím roce ministerstvo školství a Akademie věd ČR za provoz největšího z osmačtyřiceti nových českých výzkumných pracovišť – obřího laseru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy. Státní podpora by však podle premiéra Andreje Babiše měla postupně klesat. Centra tak musí nalézt nový způsob spolufinancování.

Nejdražší bylo právě břežanské ELI – stálo téměř sedm miliard korun, takže podle šéfky Akademie věd Evy Zažímalové bude jeho provoz nejnákladnější. „Problém může být s celou evropskou infrastrukturou ELI vzhledem k objemu peněz, které spotřebuje,“ uvedla v rozhovoru pro E15.

Cílovým stavem pro financování má být založení Evropského výzkumného konsorcia ERIC. „Jeho přípravy se v posledních měsících zintenzivnily, takže věřím, že vznikne. Zpočátku bude možná redukované, ale pak se snad připojí i další země, aby bylo co nejrobustnější,“ dodala Zažímalová.

RoboFly: Robotický hmyz napájí solární článek. Zvládne vzlétnout i bez baterky

ERIC nyní tvoří kromě ELI Beamlines ještě laserová centra v Maďarsku a Rumunsku. „Od samého počátku se předpokládalo, že ELI nebude provozováno na národních úrovních, ale na společné evropské úrovni,“ připomněl ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd Michael Prouza, pod nějž břežanské centrum spadá.

Tuzemská část má přislíbeno financování do roku 2021. Partnerské země mají přistupovat postupně, a tím snížit náklady. „Pokud by se model s ERICem z nějakého důvodu nerealizoval, což se ale aktuálně nejeví jako pravděpodobné, neznamená to nutně, že se česká část infrastruktury, tedy ELI Beamlines, neuživí. Jen bychom museli hledat nový model provozu,“ podotkl Prouza.

NASA chystá fascinující experiment. Chce vytvořit nejnižší teplotu ve vesmíru

Dosud byly investice na výstavbu výzkumných center hrazeny EU, šlo o 44 miliard korun. „Počítá se, že nás zatíží 2,5 miliardami korun ročně. Je otázka, jestli všechna centra mají smysl,“ míní Babiš. Chce proto doplnit informace o jejich financování.

Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka je třeba nalézt správný systém hodnocení. „Musí reflektovat výsledky a kvalitu výzkumu, ekonomickou kondici, unikátnost a prospěšnost pro obor nebo společnost. Budeme hodnotit i kvalitu managementu center,“ uvedl.

Akcie, měny & názory Jiřího Zajíčka: Fotbal je byznys, taky trochu hra, ne věda

K čemu bude ELI sloužit

V laserových centrech v Česku, Maďarsku a Rumunsku se budou zkoumat interakce laserových pulsů s hmotou. Srdcem břežanského ELI Beamlines je monolitická konstrukce laserové budovy, která musí odolat vibrační frekvenci 30 Hz. Jde o to, aby se svazek paprsků na trase sto metrů neodchýlil o více než jednu miliontinu milimetru.

Centrum budované od roku 2012 bude mít menší skluz s rozběhem. Tvořit ho mají dohromady čtyři laserová pracoviště, z čehož jedno bude nejvýkonnější na světě. Na jejich vývoji se podíleli čeští odborníci spolu s kolegy ze zahraničí. Třetí laserový systém je ještě v laboratořích Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Čtvrtý, který se vyvíjí v americkém Texasu, by měl být dodán nejpozději do poloviny příštího roku. 

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!