Většina architektů se ve třiceti letech dostane jen k návrhům domů, velké stavby ale připadnou na zkušenější kolegy. Lukáš Pecka, který je další osobností seriálu Generace 77, je ale už ve dvaatřiceti autorem generální rekonstrukce Moravského náměstí v Brně.
„Čtrnáct dní před slavnostním otevřením se mi o náměstí zdálo už každou noc. V noci jsem si říkal, zda jsme přece jen nepřehlédli nějakou chybu,“ říká Pecka, který pracuje v kanceláři brněnského architekta Petra Hrůši.
Práce na návrhu trvala šest let. Tedy od první vize až po přestřihnutí pásky, které se za zvuků dechovky konalo letos 15. září.
Idea architektů pod jeho vedením byla, že náměstí budou dominovat čtyři lidské ctnosti. Spravedlnost, mírnost, prozřetelnost a odvaha. Spravedlnost symbolizuje socha před budovou Nejvyššího správního soudu, prozřetelnost připomíná plastika města z roku 1645 obehnaného nedobytnými hradbami vojevůdce Raduita de Souches a mírností je mírně zvlněná hladina fontány. Symbol odvahy zatím chybí. Má jí být socha markraběte Jošta Moravského, ale zatím její podobu neschválili radní.
Ve srovnání s rušným dopravním uzlem v Joštově ulici při vytváření prostranství na Moravském náměstí mysleli architekti hlavně na chodce. „Mým hlavním cílem bylo, aby náměstí bylo jakýmsi obývacím pokojem pod širým nebem v Brně. Když totiž člověk přijde k fontáně, která symbolizuje mírnost, slyší zurčení vody a ne cinkání tramvají a klokot velkoměsta,“ přibližuje Pecka vizi Atelieru Brno.
Místo k odpočinku se líbí i lidem, kteří se tu zastavují. „Ještě je brzy na závěry, protože se stavbou je to jako s botami. Také po týdnu neřeknete, jak se vám v nich chodí. Hodnotit je můžete až po delší době. Každopádně se tady cítím příjemně a věřím, že to bude místo k setkávání lidí,“ hodnotí náměstí například pětašedesátiletý Brňan Jan Novák.
Hujer v zeměpisu
Hlavní předností náměstí je podle Pecky především to, že se opticky scelilo. „Více vyniká kostel, soud i sídlo Moravské galerie. Lidé se mohou navzájem lépe vidět i slyšet. Náměstí už není rozbité, ale celistvé. Pár let sice bude trvat, až se stromy rozkošatí, ale už teď je vidět, že se tam lidé cítí příjemně,“ říká Pecka.
K architektuře se dostal oklikou. Ve škole ho totiž nejvíce bavil zeměpis. „Byl jsem na tento předmět takový Hujer. Jenže pak jsem se nedostal na kartografii. Místo toho jsem šel na Fakultu architektury na Vysokém učení technickém v Brně a nelituji toho,“ uvádí architekt.
Zeměpis ho však baví stále. Zálibu cestování navíc spojuje právě s architekturou. „Lepší než hory je pro mě dovolená v architektonicky významném městě. Nejkrásnější jsou v Itálii a mou srdeční záležitostí jsou Benátky a Řím. Barcelona je také nádherná. Navíc je na tom podobně jako Brno. Je to druhé největší město ve Španělsku a lidé jsou tam stejnými patrioty jako Brňáci. Tamní stavby jsou pro mne velkou inspirací,“ tvrdí Pecka.
Inspiraci ze zahraničí vkládá Pecka do svých návrhů. Mezi jeho projekty totiž nepatří jen nová podoba Moravské náměstí. Byl vedoucím projektu turistických tras v Brně, spolupracoval na úpravách Mendlova náměstí, Domu umění města Brna nebo fotbalového stadionu za Lužánkami. „Je to velký talent. Na to, že je tak mladý, má za sebou hodně práce. A ještě více před sebou,“ chválí člena svého týmu architekt Hrůša.
V další výzvy věří i Pecka. „Jsem rád, že ve svých dvaatřiceti mám za sebou první náměstí. Doufám, že jich bude ještě celá řada. V náměstích se totiž cítím pevný v kramflecích,“ uzavírá Pecka.
