Odpad z Ostravy. Spálit nebo zakopat?

Přes dvě stě tun odpadu denně musí pojmout skládka v Hrušově. Společnost OZO nyní chystá její rozšíření.

Velká hejna racků čekajících na kořist a hromady odpadků upravované obrovskými stroji. Tak vypadá skládka v Hrušově, lemující výpadovku na Bohumín. Už má něco za sebou, popelářské vozy tam první odpadky přivezly už v roce 1982. Společnost OZO plánuje její rozšíření.
„V současné době ukládá me odpad z Ostravy na čtvrtou etapu skládky. Ta má sloužit do roku 2013. Už nyní ovšem připravujeme její rozšíření,“ popisuje situaci mluvčí ostravského podniku OZO Vladimíra Karasová. V budoucnu by měl odpad z Ostravy směřovat do karvinské spalovny odpadu. Může se ale stát, že se její stavba oddálí nebo dokonce zastaví.

Čekání na spalovnu

Spalovna má fungovat nejpozději v roce 2015 a má hrušovské skládce výrazně ulevit. Denně by tam popelářské vozy měly vyvézt dvě stě tun odpadu z Ostravy. Ročně v ní zmizí až 190 tisíc tun odpadu z celého kraje. Jenže plány krajských radních, se kterými vyjádřilo souhlas už i ministerstvo životního prostředí, narážejí na nejrůznější protesty. Stěžují si starostové okolních vesnic a lidé sepisují petice.
„Je to naprostý nesmysl. Spalování se nevyplatí, je mnophem dražší než skládkování. Ani o ekologii nemůže být řeč,“ kritizuje plány výstavby starosta Horní Suché Jan Lipner a není sám. Petici proti spalovně už podepsalo přes pět tisíc lidí. „Nikdo by si dále neměl zahrávat s naším zdravím a především zdravím našich dětí. Už tak žijeme v prostředí s nejhorší kvalitou ovzduší v Evropě,“ přidává se ke kritikům stavby starosta nedaleké Stonavy Ondřej Feber.
Stavbu připravuje společnost KIC Odpady a předseda jejího představenstva Josef Tuhý tvrdí, že přes veškeré protesty bude spalovna do roku 2015 v provozu. „Musíme to stihnout. Kdybychom se opozdili, přijdeme o vyjednané dotace. A to si nemůžeme dovolit,“ říká Tuhý. Společnosti OZO teď nezbývá než čekat, jak spory o vybudování spalovny, dopadnou.

Místo na desetiletí

Pokud bude karvinská spalovna fungovat, hrušovská skládka bude sloužit jen jako rezervní uložiště. Když spalovna nebude, budou dál popelářské vozy vozit odpad z celé Ostravy do Hrušova. „I kdyby se budování spalovny odsunulo, skládku rozšíříme a bude i dále fungovat,“ říká Karasová. Místa je prý v Hrušově zatím tolik, že by mělo stačit na dalších deset let. „Ale takové věci se špatně odhadují. Nikdo neví, kolik odpadů budou vlastně za pár let lidé vyhazovat,“ konstatuje Karasová.