Odsun brněnského nádraží se znovu posouvá
Opřesunu hlavního nádraží se v Brně vedou debaty již od první poloviny 20. století, vážnějším tónem se však o záměru mluví až od 90. let, kdy Zemanova vláda rozhodla o jeho přesunu a mnohamiliardové investici. Brzy poté ale (poprvé) chyběly finance a záměr se odkládal. Od té doby se vedou spory a otázka rozděluje jak brněnskou politickou scénu, tak obyvatele města. Na téma „odsun ano, či ne?“ se dokonce uskutečnilo referendum, v němž se velká většina jeho účastníků vyslovila proti přesunu, plebiscit ale neměl právní závaznost, protože se jej zúčastnila méně než polovina Brňanů.
Kromě finančních problémů několikrát zablokovaly kroky směřující k jakémukoli řešení polohy nádraží administrativní nedostatky při zajišťování potřebných formalit a soudy.
#####Ani peníze, ani formality
Aktuálně se proces odsunu nádraží zastavil na skutečnosti, že ministerstvo dopravy nemá na akci finance a ani ji nezařadilo do Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury pro roky 2012–2013. Kromě toho bylo nedávno zrušeno územní rozhodnutí týkající se některých staveb, které s odsunem nádraží souvisejí, a město tak přišlo o možnost získat dotace z evropských fondů. O územní rozhodnutí se přitom „bojuje“ už od roku 2006 a nyní bylo zrušeno již podruhé.
Podle Matěje Hollana z občanské koalice Nádraží v centru se město nyní samo připravilo o možnost získat na odsun peníze z Evropské unie. „Tuto šanci ztratilo kvůli své neschopnosti vydat za tak dlouhou dobu územní rozhodnutí, které by bylo v souladu se zákonem,“ řekl Hollan. Sdružení Nádraží v centru představilo v roce 2006 svoji variantu modernizace nádraží ve středu města. V oficiální analýze z následujícího roku zvítězil tento návrh před odsunem. Umístění nádraží a řešení železničního uzlu Brno je přitom klíčové pro rozvoj města, především pro podobu a život Jižního centra – oblasti navazující na historické jádro Brna.
#####Nádraží jako městský prostor
Otázka brněnského hlavního nádraží zaujala i urbanisty a architekty, kteří na konci loňského roku představili návrh, který počítá se zachováním železničního uzlu v centru Brna. „Proč se vůbec zabývat řešením, které oficiální reprezentace města nepodporuje? Protože vybudování nádraží v odsunuté poloze je nereálné. Nebudou na něj peníze, a je tedy legitimní zabývat se levnější variantou,“ uvedl při prezentaci řešení docent Fakulty architektury VUT v Brně Karel Havliš. Přestavba nádraží v centru by totiž měla být ve srovnání s odsunutou variantou levnější až o polovinu.
Návrh, který vypracovali architekti Ondřej Chybík, Michal Krištof a Jan Vrbka, počítá s tím, že nádražní hala bude zapuštěna pod současnou úroveň komunikací před nádražní halou a v prostoru stávajícího nádraží zůstane jen historická budova hlavní haly a solitérní Fuchsova pošta. Ostatní stavby zmizí a uvolní místo krytému parku a průhledům na nástupiště s vlaky. K tomu má být využito šestimetrového výškového rozdílu, který odděluje ulici Nádražní od prostoru, na němž stojí obchodní dům Tesco. Kolejiště sice zůstává na stávající úrovni, o patro níže se ale přesunuly odbavovací hala, administrativní prostory nádraží i obchody.
„Modernizované nádraží v centru nebude tvořit žádnou bariéru mezi historickým jádrem města a budoucím Jižním centrem, naopak tato dvě místa propojí. Navrhované řešení nádraží v centru organicky zapadne do konceptu brněnské ,Ringstrasse‘ (Nádražní, Benešova, Roosveltova, Joštova, Husova) a stane se významným architektonickým prvkem a veřejným prostorem,“ říká k návrhu jeden z jeho autorů, architekt Chybík.
Podle architektů by nádraží mělo fungovat jako městský prostor a ne pouze jako dopravní terminál, umístěný do města s velkorysými odstupy od všeho ostatního. Nádraží jako plnohodnotný veřejný prostor totiž nabízí lidem mnoho aktivit a je také velkou investiční příležitostí či místem klidu nebo zábavy pro různé typy klientů. „Návrh ukazuje, že železnice vedená centrem umí být městotvorným prvkem, který městu nevadí, ale naopak prospívá. Zachovat nádraží v centru je důležité z dopravního i urbanistického hlediska. Zásadní je fakt, že z nádraží v centru dojde člověk za čtvrt hodiny jak na opačný konec historického centra, dopravní uzel Česká/ Joštova, tak i na druhou stranu budoucího Jižního centra. O tuto vymoženost by byla obrovská škoda přijít,“ vysvětluje další aspekty řešení architekt Krištof.
*Foto: Michaela Dvořáková*
*Vizualizace: Ondřej Chybík, Michal Krištof, Jan Vrbka*