Pražská firma skočila na satelitní byznys. Její čip má chránit technologie před radiací
• Nízká orbita se rychle plní drahými družicemi a každá chyba může stát miliony. Pražský spin-off v tom vidí velkou příležitost.
• Svoji technologii zrozenou v CERN proto posílá do vesmíru.
• Řešení už funguje a testovala ho i NASA.
Česká firma Advacam přišla na to, jaký byznys na ni čeká na zemské orbitě. Svojí unikátní technologii, kterou vyvinula ve spolupráci s Evropskou organizací pro jaderný výzkum CERN, chce předvídat „počasí“ ve vesmíru. Vždy když bude hrozit výboj radiace, své zákazníky varuje, aby zabezpečili a ochránili své drahocenné satelity. Technologie je již odzkoušená, používá ji například NASA.
Takzvaná nízká orbita ve výšce kolem 600 kilometrů nad Zemí začíná připomínat obchodní dům plnící se bohatými zákazníky. Aktuálně na ní krouží kolem 11 700 satelitů a Evropská kosmická agentura (ESA) odhaduje, že do roku 2030 by jich mohlo být až 100 tisíc. Spravují je vlády i korporace a ceny za jejich vynesení a vývoj jdou do milionů dolarů.
Když šéfové pražského Advacamu přemýšleli, k čemu by šla využít jejich unikátní technologie, tak je vedle všech dalších možností, jako je odhalování skrytých vad u letadel či falz vzácných obrazů, napadl právě vesmír. Téma se jim zdálo dokonce tak nosné, že před pár týdny založili zvláštní entitu AdvaSpace. Mimochodem sám Advacam je původně spin-off pražského ČVUT.
„Když provozujete družici, potřebujete sledovat, jak moc je radiačně poškozená. Radiace ji průběžně opotřebovává, a pokud to nesledujete, může se stát, že vám najednou vypoví službu. Kdybychom naši technologii měli nasazenou na dostatečném počtu družic, byli bychom schopni informace o radiaci přijímat a varovat ostatní,“ říká spoluzakladatel firmy Jan Jakůbek.
Sám se kdysi podílel na zprovoznění Velkého hadronového urychlovače a společně s CERN vyvinul speciální čip. Ten je dnes jádrem všech aplikací, které Advacam chystá nebo provozuje. Umí, co jiní konkurenti na světě ne. Je to vlastně „inteligentní pixelová kamera“ pro ionizující záření. Každý pixel na čipu je samostatný detektor: zaznamená, kde částice dopadla, kdy dopadla a kolik energie předala. Díky tomu čip umí dělat bezšumové počítání fotonů/částic ve vysokém rozlišení, měřit energii a čas (i s nanosekundovou přesností) a sledovat dráhy částic.
Konkrétně ve vesmíru to znamená, že pozná, když se zvyšuje míra radiace, což už otestovala i americká NASA. „Vlny radiace přijdou hned, jsou náhlé a pak zase odeznějí. Ve vesmíru nikoho a nic nechrání magnetické pole Země. Naštěstí ale radiačním vlnám předchází příchod určitých prvků, které umíme detekovat a včas vyslat varování. Je to, jako když se před bouřkou zvedne vítr,“ popisuje Jan Jakůbek.
Řídící centra družic, kterých by se ohrožení týkalo, tak mohou obdržet výstrahu, ať se otočí proti směru záření nebo vypnou některé přístroje.
Nápad má ještě jeden byznysový aspekt. Právě proto, že nízká orbita začíná být přeplněná, vývojáři satelitů mají nově povinnost po skončení životnosti svého přístroje navést ho na kolizní kurz a nechat shořet v atmosféře. Jenže pokud by díky dlouhodobé ochraně prokázali, že to není nutné, mohl by klidně sloužit dál.
Ve škálování jdou plány Advacamu ještě dál. Výhledově chce data poskytovat nejen majitelům satelitů, ale prodávat je sama o sobě uživatelům na Zemi, jako se třeba prodávají meteorologická data.
