V roce 1894 požádal vášnivý cyklista Václav Klement ústeckou filiálku německé firmy o opravu závady na svém velocipedu. „Chcete-li od nás odpověď, žádáme vaše sdělení v nám srozumitelném jazyce,“ odepsal mu německy její ředitel.
Rozčilený Klement začal kola opravovat sám. Za pár let od jeho továrny odkoupil výhradní právo na prodej jeho motocyklů v Německu tentýž ředitel. Začala velká éra boleslavských strojů. A rozhodně neskončila za prvními hranicemi.
Mezi lety 1908 a 1914 panoval čilý obchodní ruch například s Japonskem. Zákazníkem automobilky byl bratranec japonského císaře princ Higashi-Fushimi, tamní armáda nebo starosta Tokia.
Reklamu škodovce v Japonsku dělali čeští nadšenci v čele s rakouským konzulem Aloisem Procháskou. Vyrazili třeba autem na horu Fudži či iniciovali vznik prvního japonského autoatlasu. S první světovou válkou ale museli odejít.
I nadále se však škodovky občas objevily třeba v Thajsku a Indonésii. Továrna je přizpůsobovala přání zákazníka. „Až do začátku třicátých let byla v podstatě každá originál,“ říká vedoucí archivu Škoda Auto Lukáš Nachtmann.
Do Mexika fabrika vozila poštovní tříkolky, kropicí vozy si koupili třeba v Persii nebo Řecku. Do Velké říjnové socialistické revoluce však nejvíc výrobků mířilo do Ruska. „Po socialistických experimentech tam ale už auto bylo naprosto neprodejné,“ říká Nachtmann.
Po spojení s plzeňskou Škodovkou firma začala využívat její zastoupení v cizině. Měla jej v Indii, USA, dokonce v Somálsku. Zajímaví byli i zákazníci. Pancéřovaný vládní speciál dodala továrna mimo jiné do Pekingu předsedovi Komunistické strany Číny Mao Ce-tungovi.
Auta se na nečekaná místa dostala i díky takzvaným spanilým jízdám.
Za první historici považují putování archeologa a speleologa Karla Absolona. Ten pro zkoumání jeskyní na Balkánu požádal boleslavskou fabriku o auto. Předvedl jej v zahraničí, ověřil, že skvěle funguje a často se s ním fotil. Prodej stoupal, takže továrna podpořila i další nadšence.
Ve třicátých letech třeba Břetislava J. Procházku a Jindřicha Kubiase, kteří objeli za sedmadevadesát dní zeměkouli. Stihli to o tři dny dřív, než plánovali.
Rapid poslouchal
„Ačkoliv jsme Rapida často nemilosrdně potýrali, zvláště v písečných závějích indických pouští a v bezedném blátě Ruska a snad někdy ho i zanedbávali, nikdy si nepostavil hlavy,“ píše Procházka ve své knize Automobilem kolem světa. Změny podnebí podle něj auto snášelo lépe než posádka.
„Totéž možno říct i o stravě, neboť bez sebemenšího protestu strávil všechny druhy benzinu, kterými jsme ho cestou krmili,“ dodává Procházka.
Boleslavské auto se také těsně před válkou dostalo do Jižní Ameriky s manželi Elstnerovými. „Rychloměr na nulu a kolem palem a kaktusů nádherným bulvárem načínáme tisíce kilometrů, horkou nejistotu, kterou zná jen řidič sportovního vozu,“ píše Frank A. Elstner v knize Tango Argentino. Věnoval ji své Škodě Popular.
V roce 1959 pak ještě vyjel s jednou z prvních Octavií do Sovětského svazu. Už ale jako František, Frank by za volant nesměl.
Testování Škody 1000
Spanilé jízdy pokračovaly dál od 60. let v podobě ověřování prototypů, poprvé Škody 1000. Byť za profesionálnějších podmínek, jezdci zjišťovali, co auto vydrží a co zlepšit.
„Testovalo se v Africe, zejména v Tunisu, a v Sovětském svazu, ať už na jihu, kde je teplo, bažiny a komáři, nebo na severu ve velké zimě,“ říká Nachtmann.
Vylepšení pocítili zákazníci hlavně v oblasti chlazení, které dlouho dělalo problémy. Zatímco na začátku auta v továrně zkoušeli tak, že s nimi objeli Boleslav, teď je týrají hlavně v cizině.
„Testují je v utajení například v arktickém či prašném pouštním prostředí, ale také v Česku,“ vysvětluje mluvčí Škoda Auto Rudolf Dreithaler.
Škodovky od začátku cestovaly do ciziny i na závody. A jejich éra neskončila. „Letošní rally sezona byla pro značku Škoda fantastická, jedna z nejúspěšnějších v téměř stodesetileté historii motorsportu,“ míní předseda představenstva firmy Winfried Vahland.
Jezdci letos závodní auta vytáčeli do vysokých otáček například v Argentině, na Sardinii, Madeiře či Kanárských ostrovech.
SEDM SPANILÝCH JÍZD
Balkánský poloostrov: bádání speleologa Karla Absolona (1922– 1923)
z Prahy do indické Kalkaty: sedmičlenná posádka ve čtyřech Škodách 420 Popular ujela 6700 mil (1934)
sto dní v malém voze: 25 000 kilometrů manželů Elstnerových po USA a Mexiku ve Škodě Popular (1936)
cesta kolem světa za 97 dní: 27 700 kilometrů zvládl Břetislav J. Procházka a Jindřich Kubias v Rapidu (1936)
dvakrát napříč Afrikou: manželé Škulinovi ve Škodě Rapid ujeli 52 000 kilometrů (1936–1938)
Jižní Amerika: manželé Elstnerovi zvedali prodej Škody Popular (1938)
Sovětským svazem ve Škodě Octavia: František Elstner a Jan Fiala ujeli 14 tisíc kilometrů (1959)
