Právě před tímto jevem varuje zpráva Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) při OSN. Shrnuje několik studií, které se zabývají kyselostí a oteplováním oceánů, cyklem oxidu uhličitého, schopnostmi mořských živočichů přizpůsobovat se změnám kyselosti prostředí či archeologickým výzkumem prehistorických mořských tvorů.
O postupném okyselování oceánů se mluví již několik desetiletí, teď jsou však k dispozici ucelená data, která nashromáždili vědci, ekologičtí aktivisté i jednotlivé vlády. Celek vyhlíží hrozivě. Podle souhrnné studie CBD od dob průmyslové revoluce vzrostla kyselost světových oceánů a moří o více než čtvrtinu a stávající emise oxidu uhličitého ji stále zvyšují a zvyšovat budou.
V příštích padesáti až sto letech se toto postupné, emisemi oxidu uhličitého zapříčiněné snižování pH světových vod rozhodně nezastaví
„V příštích padesáti až sto letech se toto postupné, emisemi oxidu uhličitého zapříčiněné snižování pH světových vod rozhodně nezastaví. Kyselost oceánů se dále zvýší, což ovlivní tamní ekosystémy a výstupy, které z nich nejen člověk využívá,“ varuje studie, kterou vypracoval mezinárodní, více než třicetihlavý odborný tým. Pokud se emise oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností nesníží, na konci 21. století by oceány mohly být až o 2,7 stupně teplejší a jejich pH, o dalších 0,33 jednotky nižší.
Na živobytí z oceánů je podle expertů přímo závislých nejméně 400 milionů lidí. Jako jeden ze zřetelných faktů zmiňují strádající korálové útesy, zmenšení rybolovných oblastí či takzvané zóny smrti u dna oceánů. Celkem 102 stran čítající zprávu CBD publikovalo na konferenci v Pchjongčchangu v Jižní Koreji.
Vědci se domnívají, že současné okyselování oceánů by v historii Země nemuselo být ojedinělé. Podobná událost prý už nastala v období paleocénu, zhruba před 56 miliony let. Tehdejším organismům pak údajně trvalo sto tisíc let, než se vzpamatovaly z utrpěného kyselého šoku. Vzhledem k průměrné délce lidského života i délce samotné existence lidstva na planetě však zjevně není žádoucí, aby obdobná „rekonvalescenční“ éra protažená na sto tisíc let nastala.
Vědci z Plzně rychleji zjistí rezistenci bakterií na antibiotika
