Šestého dubna 1896 byly v Aténách zahájeny I. letní olympijské hry, první po přestávce trvající přesně 1503 let. Stál za nimi francouzský baron Pierre de Coubertin, kterého unesla původní myšlenka antické olympiády a rozhodl se ji převést do současnosti. Ta novodobá spojovala sportovní výkony s posvátností míru a požadavkem rovnoprávnosti sportovců bez ohledu na rasové, politické a náboženské rozdíly. Byla to dobrá volba.
Odkaz na antiku byl zřejmý již výběrem místa konání. Třebaže se nekonala v Olympii jako v antice, podobně starý stadion Panathinaiko v Aténách posloužil stejně dobře. Již první olympiáda založila rituály jako olympijský ceremoniál začínající příchodem hlavy státu pořádající země nebo defilé účastníků označených standartou se jménem země a vlajkou. Vítězové byli korunováni olivovou ratolestí, stříbrnou mincí a diplomem, a co více, ve většině sportů byl zapovězen start dobovým profesionálům.
Novověké počátky olympismu byly pochopitelně velmi skromné. V Aténách se představilo devět sportů: atletika, cyklistika, gymnastika, plavání, střelba, šerm, tenis, vzpírání a zápas. Oblíbenému jezdectví vystavily stopku problémy s dopravou koní, kolektivním sportům nedostatek amatérských klubů a veslování s jachtingem nakonec až špatné počasí a rozbouřené moře v době konání her. Toho si ostatně užili dosyta i plavci, poněvadž se závody konaly v zálivu pireuského přístavu, ve kterém panoval silný vítr.
Své zajímavosti měly i další disciplíny. V soutěži vzpěračů rozhodoval kvůli totožnému výkonu o vítězi sbor rozhodčích na základě „vytříbenosti stylu“, v disciplíně vzpírání jednou rukou v tomtéž případě pak zase výkon ve zdvihu rukou druhou. A soutěž tenistů ovládl návštěvník John Pius Boland, který k prvnímu zápasu nastoupil v civilním obleku.
Celkem se aténské olympiády zúčastnilo 245 sportovců, třebaže žádný Čech. Nicméně české zastoupení v Aténách bylo. Dr. Jiří Guth-Jarkovský se zúčastnil coby člen Mezinárodního olympijského výboru.
