Opráší sokolovna zašlou slávu? | E15.cz

Opráší sokolovna zašlou slávu?

Budova sokolovny ve Štruncových sadech se vyrovnala významem Měšťanské besedě.

Na začátku dvacátého století a za první republiky byla sokolovna skvostem srovnatelným nebo možná převyšujícím věhlas Měšťanské besedy. V roce 1896, kdy byla slavnostně otevřena projevem purkmistra Václava Petáka, ohromila sokolovna ve Štruncových sadech svou krásou, byla tehdy vlajkovou lodí mezi dalšími skvosty plzeňské architektury, které vznikaly na přelomu devatenáctého a dvacátého století – kromě Besedy to byla také budova Pekla, Muzea, Velké synagogy nebo Velkého divadla. Sokolovna byla prostě první, ostatní vznikly později.

„Za první republiky se v sokolovně kromě cvičení konaly plesy, koncerty, šibřinky, loutkové divadlo, v budově byla sokolská knihovna, restaurace, od poloviny třicátých let i kuželník. Při plesech tančilo na parketu i čtyři sta padesát lidí,“ připomíná slavné chvíle místostarosta Sokola Plzeň I Miroslav Čapík.

Krušné časy

Po desítkách let rozmachu přišly ale na sokolovnu krušné časy. V roce 1950 komunisté zrušili Sokol. „V tu dobu už přestala sokolovna plnit funkci kulturního zařízení. Postupně bylo zrušeno loutkové divadlo, knihovna, orchestr, biograf pro mládež,“ vypočítává ztráty místostarosta Čapík. V sokolovně se nepřestalo cvičit, ale budova v tomto období chátrala. „Za obou totalitních systémů byla odstraněna většina sokolských výzdob. Nezvaní uživatelé se o sokolovnu příliš nestarali, ani ji příliš neopravovali,“ říká starosta Sokola Plzeň I Karel Kuttan. Velkým zásahem bylo také postavení magistrály (Tyršovy ulice), která odřízla Štruncovy sady od centra města. V roce 1990 Sokol budovu znovu převzal.

„Sokolovna byla ale v neutěšeném stavu, museli jsme rychle opravit krovy a stropy poškozené zatékáním vody, předělat topení a sociální zařízení,“ vysvětluje Karel Kuttan. V roce 2002 přišla další rána – tentokrát shůry, sokolovnu poškodila povodeň. Teď se budova opravuje, Sokolové dokázali i díky evropským dotacím zahájit opravu fasády za více než třicet milionů korun.

„Do srpna 2012 bychom rekonstrukci pláště budovy měli dokončit,“ věří starosta Kuttan. K tomu, aby zapomenutá budova mohla plně zazářit, potřebovala by i opravu interiérů. „Kompletní oprava vnitřků by stála kolem dvou set milionů korun. To je částka, která Sokoly nyní přesahuje. Na sokolovnu by se ale nemělo zapomenout, není to obyčejná budova, tvoří základní architektonický a urbanistický ráz města,“ dodává architekt Jan Soukup.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!