Na první pohled se zdá, že dům s číslem dvaapadesát na Horním náměstí zažívá lepší časy. Dostal nový kabát a uvnitř vrcholí rekonstrukce. Sedmička však zjistila, že tam dělníci pracují bez povolení. Proti opravám protestují památkáři i nájemníci.
„Lidé z odboru výstavby tam byli několikrát na kontrole a zjistili, že na část domu není stavební povolení. Vyzvali majitele, aby bezodkladně zastavil stavbu a podal žádost o dodatečné stavební povolení. Zatím se tak nestalo,“ potvrdil mluvčí magistrátu Jan Šindler. Lhůta k dodání všech podkladů končí tento týden.
Dělníci dům navíc opravili v rozporu s doporučením památkářů, kteří žádali zachování přízemního parteru a původní fasády. Výkopy ve sklepě nikdo neohlásil archeologům. „Zjistili jsme to, až když se z domu vyvážela hlína, ve které byly zlomky archeologických nálezů,“ popsal vedoucí archeologů Národního památkového ústavu Michal Zezula.
Podle majitele domu Dalibora Tesaře je problém v nájemnících, kteří neustále chodí po úřadech a hlásí nedostatky v domě.
Prach, hluk, zacloněná okna a temná, neprůchodná chodba. Úplné zastavení vody bez upozornění, promáčený strop či život bez zvonků a schránek. To vše zažívají nájemníci domu s číslem dvaapadesát na Horním náměstí. Říkají, že je majitel chce dostat pryč.
„Všechno začalo v červenci 2009, kdy nám přišel dopis od tehdejší majitelky Jitky Škarohlídové, že se máme do třinácti dnů vystěhovat. Nikdo nám neřekl, proč a za jakých podmínek. Odmítli jsme,” popisuje dnes už bývalá obyvatelka domu Miroslava Kurowská.
O čtyři měsíce později odstartovala výměna oken a celková rekonstrukce pater s byty. „Na denním pořádku byl prach, ruch sbíječek. Vyvrcholilo to letos v červenci, kdy nám při deštích doslova pršelo do bytu,” líčí další nájemnice Jana Schreierová.
Doma musela rozestavět lavory a kbelíky, do kterých ze stropu kapala voda. Šla na odbor výstavby s žádostí o stavební dozor a zjistila, že jde o černou stavbu a dům má povolení jen na opravy prvních dvou podlaží. Opravy však pokračovaly dál.
Na jaře majitel domu nájemníkům nabídl vystěhování a náhradní bydlení s novou nájemní smlouvou. „Nepřistoupili jsme na to. Nabízel nám stejný byt za dvojnásobný nájem. Nebo stejný nájem, ale poloviční byt. Majitel domu s námi komunikuje jen skrz svého zmocněnce a brání se osobnímu kontaktu. Dopisy, které mu posíláme, se nám vracejí,” líčí Schreierová.
Potíže pokračovaly a nepomohly úřady ani policie. „Občas nám neteče voda, nemáme schránku na poštu ani zvonky. Už měsíc se nesvítí na chodbě. Na chodbě je nezajištěná výtahová šachta. Když tam jde někdo večer a nesvítí světlo, může tam spadnout,” říká Schreierová. Na schodech měli kvůli lešení jen čtyřicet centimetrů široký průchod.
„V kuchyni jsem měla dvě velká okna, teď mám místo nich jedno malé. Takže ze slunné kuchyně je kobka,” dodává Schreierová.
Hasiči v akci
Kurowští podmínky nevydrželi a letos v květnu se odstěhovali. „Už jsem to psychicky nevydržela a během osmi hodin na internetu našla nový byt. Okna jsme měli zakrytá zelenou síťovinou, permanentní hluk,” popsala Kurowská.
Potíže Jany Schreierové a jejího partnera Marka Glabasnii vyvrcholily na začátku září. Zřejmě právě vlivem stavebních prací se nájemníkům ucpal komín, kam ústil jejich plynový kotel. V bytě stouply hodnoty oxidu uhelnatého na kritickou hranici, v domě zasahovali i hasiči.
Ačkoliv odbor výstavby už několik měsíců ví, že se vrchní patra domu opravují bez povolení, zatím vyčkává. „Nařídili bezodkladné zastavení stavby a vyzvali majitele, aby dodatečně požádal o stavební povolení. Pokud podklady nedodá, bude následovat řízení o odstranění stavby. Takový je postup,“ říká mluvčí radnice Jan Šindler s tím, že odbor výstavby využil všech zákonných možností.
Opravy sledují i památkáři a archeologové. Rekonstrukce totiž obešla doporučení odborníků z Národního památkového ústavu a ve sklepě se nedělal záchranný výzkum.
„V našem vyjádření jsme nesouhlasili s vybouráním velkoplošných výkladů v parteru domu. Parter dole v přízemí a fasáda byly hodnotné a autentické,“ uvedl Václav Hájek z Národního památkového ústavu. Památkáři se vyjadřovali ke studii a s velkoplošnými výklady nesouhlasili. „Dali jsme na magistrát podnět k prošetření,“ dodal Hájek. V jaké fázi je toto šetření, však magistrát Sedmičce ani po třech dnech nesdělil.
Archeologové přišli o středověké nálezy. V hlíně vyvážené ze sklepa domu byly keramické zlomky a zvířecí kosti.
Podle vedoucího archeologů Michala Zezuly hned kontaktovali majitele domu se žádostí o provedení výzkumu. Ten však na výzvu reagoval až po delší době a sklep mezitím zabetonoval. Archeologové prozkoumali alespoň zeminu odváženou pryč a zjistili, že střepy pocházejí ze středověku, zhruba ze 14. a 15. století.
Horní náměstí je přitom na archeologické nálezy bohaté. „Jednotlivé vrstvy do hloubky dvou až tří metrů jsou nabité archeologickými nálezy. Pod podlahami současných sklepů mohou být nejstarší vrstvy z doby počátků města a pozůstatky různých objektů, jako jsou například studny, odpadní jímky a podobně,“ říká Zezula.
Věc teď řeší krajský úřad, protože zásahy do terénu musí každý ze zákona ohlásit a umožnit archeologům lokalitu prohlédnout a v případě potřeby provést záchranný výzkum. „Pokud stavebník nesplní oznamovací povinnost, můžeme mu dát pokutu až čtyři miliony,“ uvedla mluvčí kraje Šárka Vlčková.
Majitel domu Dalibor Tesař říká, že ve sklepě musel kopat kvůli havárii. „Selhala kanalizace, tekla voda do základů a já jsem oprávněný při havárii zasáhnout. Dopis od archeologů přišel až za měsíc a to už bylo všechno zabetonované. Na stavbě mají můj telefon, mohli mě kontaktovat hned,“ tvrdí Tesař.
Na dodatečném stavebním povolení pracuje. „Každý člověk vidí, jakou pozitivní proměnou dům prošel. S nemalou investicí zachraňujeme památku,“ říká Tesař.
Právě nájemníci podle něj opravy komplikují. „Je to chronický problém, podali spoustu trestních oznámení, píší anonymy na úřady, chodí po domě a fotí. Ale neexistuje jediný dokument, o který se mohou opřít. Při opravách přece někdy musíme zastavit vodu nebo elektřinu. Náhradní bydlení jsme nabízeli,“ dodává Tesař.
