Ostravsko-plzeňský slovník, prosím

Plzeň a Ostrava, města soupeřící o titul krále kultury v roce 2015, mají každá svou specifickou mluvu. Místní speciality se těší značné popularitě.

Slova jako saturna, krajón, nebo vošouch. V Plzni normální věc, jinde znějí jako z Marsu. Přeloženo do češtiny je to vlasec, versatilka a bramborák. Ostrava je na tom podobně. Slovům jako cukle (pantofle), nebo klamerka (kolíček na prádlo) porozumíme v Plzni jen s vypětím všech sil. Plzeňská redakce Sedmičky vytvořila souvětí v ryzí plzeňštině a nechala si je v ostravské redakci přeložit do místního dialektu. Najdete je na stránce nahoře a dole. Moc podobných slov v nich nehledejte.

Divná slova i přízvuk

Podle Evy Pasáčkové z katedry českého jazyka na Západočeské univerzitě v Plzni lze v souvětí z Plzně najít několik typických znaků jihozápadočeského dialektu, kam Plzeňština spadá. „Především je to ustrnulý tvar přídavného jména přivlastňovacího – tatínkovo, mámíno, který je v Plzni typický pro všechny rody a pády,“ vysvětluje. Ukázková je rovněž záměna třetího a čtvrtého pádu v zájmenech jako jsou já nebo ty. Tady je tvar „viděl mi“.

Přímo z výkladní skříně plzeňského jazyka jsou slova jako vošouch, nastevřený nebo tutady. Z dalších nápadných znaků plzeňštiny můžeme jmenovat koncovky -ojc u přivlastňovacích a rodinných jmén. Například Tonda Vonáskojc nebo Vonáskojc tam nepřišli. Typická je také koncovka -í u prvního pádu podstatných jmen mužského rodu. Například dvá klucí, vobá hokejistí. V této souvislosti se zmiňuje plzeňské zpívání. Poslední slabika slova se v Plzni protahuje, a tak dostává zřetelný přízvuk. Člověku odjinud se pak může zdát, že „Plzeňácí“ zpívají.

V Plzni normální, v jiných částech České republiky neznámé a často i úsměvné, jsou také tvary tázacích zájmen a příslovcí – kdopa, kdepa, kdypa, copa, kampa. Své o tom ví známý komik Zdeněk Izer, který se do plzeňštiny zamiloval a udělal jí v televizi velkou popularitu. „Plzeňština a Klatovština je jeden z nejlibozvučnějších dialektů,“ myslí si.

Velkým propagátorem ostravštiny je Pavel Dobeš, který ji používá v písních, v poslední době se proslavil komik Michal Kavalčík, kterého všichni znají coby Rudu z Ostravy.

Plzeňský slovník? Není

Oproti Plzni má Ostrava určitě jeden zářez navíc. Ostravský slovník, který vyšel před třemi lety a jeho autorem je ostravský novinář a také bývalý mluvčí Baníku Dalibor Záruba. To Plzni zatím chybí. Plzeňský slovník v tištěné verzi neexistuje. Snahy o zaznamenání svébytného plzeňského jazyka ale existují. Na Facebooku je veřejně přístupný česko-plzeňský slovník, kam mohou nejen Plzeňané zapisovat místní výrazy. A protože se Plzeňané snaží, termínů přibývá. „Tato skupina je vytvořena záměrně proto, abychom seznámili zbytek světa se slovy, kterým ostatní jen těžko rozumí. Pokud bude ohlas velký, zasadíme se o výtisk prvního česko-plzeňského slovníku,“ píše na Facebooku zakladatel této stránky.