S úředníkem na videokonferenci? Klíčová změna v digitalizaci státní správy míří pod stůl
Jak se uplatní zavedení počítačových algoritmů při rozhodování, zda lidem přiznat dávku v době pracovní neschopnosti? Britské ministerstvo práce zveřejnilo čísla, výsledek je 87 procent správné predikce. V Česku se o podobných úpravách teprve jedná ve Sněmovně a hrozí, že se zrychlení státní správy kvůli opozičním obstrukcím odloží na dobu po nových sněmovních volbách.
Ironií je, že sněmovní tisk s číslem 845 ani nepředložila Fialova vláda, která si přitom vetkla jako jeden z cílů digitalizaci státní správy. Jde o poslanecký návrh, který se ve Sněmovně objevil zhruba rok před volbami, tedy v časově kritickém období pro to, aby se stihl schválit.
Jeho třetí čtení, které mají poslanci v plánu, navíc přišlo v době vládní bitcoinové kauzy a s tím spojenými obstrukcemi opozice. Naposledy v pátek poslanci bod jednání přerušili a již potřetí zastavili jeho případnou cestu do Senátu.
Přitom zákony, které nestihnou projít celým legislativním kolečkem do voleb, automaticky padají pod stůl. „S ohledem na blížící se konec volebního období a politické obstrukce existuje významné riziko, že se jeho legislativní proces nepodaří dokončit,“ míní Pavlína Hojná, právní analytička organizace Lobbio zaměřené posilování na transparentního a demokratického vládnutí.
Změna se týká zákona o obcích, z hlediska digitalizace ale především správního řádu a dalších norem. Má v důsledku umožnit automatizaci jednoduchých rutinních řízení, podobně jako to udělali v Británii s přiznáním dávek. Automatizace pro zrychlení úřadů je i jedním z bodů, které mají pomoci zefektivnit veřejnou správu podle iniciativy Česko, funguj!
Klasická jednání by mohly nahradit videokonference
Nasazení digitalizace má mít v tomhle případě své mantinely – při automatizovaných rutinních řízeních se nesmí hodnotit důkazy, vykládat právní normy a podobně.
„Automatizované vedení správního řízení běžně funguje například v Německu, Rakousku, Estonsku či ve Švédsku. Nejčastěji se využívá v oblasti daní a sociálního zabezpečení, v Česku si lze primárně představit automatizaci vydávání různých osvědčení, potvrzení dokladů a podobně, kdy odpadnou zbytné, ale časově zatěžující úkony úředníkům,“ popisuje předkladatel zákona Tomáš Dubský (STAN).
Změny také mají umožnit nahrazení klasických jednání na úřadě videokonferencemi, pokud se na tom obě strany dohodnou. Podobně to už funguje v soudnictví.
Další zrychlení má přinést možnost podepsat se na úřadě na tablet nebo jiné podpisové zařízení. „Jde o praktickou stránku věci, nebude potřeba zpětně konvertovat listiny do elektronické formy,“ doplňuje Lenka Stryalová, ředitelka organizace Hlídač státu.
V digitalizaci přitom Česko zaostává. Občané a firmy hodnotí její digitální služby školní známkou 3,2, což potvrzuje poslední index DESI Evropské komise. Téměř ve všech měřených kritériích je Česko pod průměrem států EU.
Pokud by se poslancům a posléze senátorům povedlo zákon do voleb schválit, šlo by o první krok v rozsáhlejším procesu. „Návazným krokem bude, aby resorty vytipovaly agendy, které jsou k automatizaci vhodné, a zahájily implementaci legislativy,“ říká Pavlína Hojná.
Příklady z okolních států, podobně jako z Velké Británie, ukazují, že automatizace je už běžnou součástí jednání lidí se státem. Podle německého správního řádu může být, podobně jako to má být v Česku, správní akt vytvořen plně automatizovaným digitálním procesem bez zásahů ze strany úředníků, pokud to předpokládá předpis a pokud neexistuje prostor pro správní uvážení. Praxe se tam používá například v sociálním zabezpečení nebo při vyměřování daně. Podobně postupují třeba Estonsko, Norsko či Švédsko.
