Na penzi přispívá zaměstnancům drtivá většina firem. Benefit ale využívá jen někdo
V rozmezí od pětistovky do tisícikoruny se nejčastěji pohybují příspěvky zaměstnavatelů na penzijní spoření, které svým pracovníkům nabízí plných 80 procent firem v Česku. Zjistil to průzkum Komerční banky Penzijní společnosti (KBPS), Svazu personalistů a Unie zaměstnavatelských svazů. Jenže o tento pravidelný bonus, který by lidem vylepšil finanční situaci po odchodu do důchodu, nemají zájem zdaleka všichni. Využívá ho jen 60 procent lidí.
Firmy podle šetření ve 27 procentech případů přispívají na takzvané penzijko 500 korun měsíčně, ve 45 procentech mezi 500 až 1000 korunami a ve 22 procentech mezi 1000 až 2000 korunami. Zbývajících šest procent podniků zaměstnancům přispívá přes 2000 korun měsíčně.
O vyšší příspěvky je větší zájem
Problém je ale v tom, že v přibližně jen desetině oslovených soukromých subjektů si nechává na své penzijní spoření posílat příspěvek 90 až 100 procent zaměstnanců. „Ve většině firem je reálné čerpání tohoto benefitu výrazně nižší. U čtvrtiny dokonce 40 procent,“ uvedla členka představenstva KBPS Jana Petrovská. „To je podle ní hodně málo. Stává se, že lidé o tomto benefitu nevědí, nebo si nedokážou spočítat, o kolik peněz v dlouhodobém horizontu přicházejí,“ dodala Petrovská.
Nicméně čím vyšší příspěvek zaměstnavatele na spoření je, tím více zaměstnanců ho čerpá. „Z průzkumu navíc vyplývá, že jsou firmy ochotné příspěvky i zvyšovat, pokud o ně bude větší zájem. V dotazníkovém šetření to jako předpoklad ke zvýšení či zavedení příspěvků na doplňkové penzijní spoření uvedlo 86 procentech z nich,“ upozornil výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
Doplňkové penzijní spoření se dá založit s vlastním příspěvkem účastníka od 100 korun měsíčně. A když k tomu zaměstnavatel přidá například pětistovku, může člověk na penzijku ušetřit 7200 korun za rok. Při dlouhodobém spoření, kdy se prostředky zároveň zhodnocují, je tak možné i s touto velmi malou částkou vytvořit finanční rezervu v řádu stovek tisíc korun.
Firmy o výhodách penzijka většinou vědí a považují je za motivační. „I když ale 80 procent z nich svým lidem příspěvky nabízí, stále je tu velký potenciál ke zlepšení komunikace s cílem zapojit do systému penzijního spoření další zaměstnance,“ podotkl Jásek. Šetření také ukázalo, že podniky jsou ochotny příspěvky zvyšovat, pokud o ně bude větší zájem.
Příspěvek na penzijní spoření je podle statistik druhým nejvyužívanějším firemním benefitem. Ve více než 90 procentech případů využívají zaměstnanci příspěvek na stravování a v 80 procentech právě penzijko.
Peníze na účtech lidem zahálejí
Další průzkum o důchodech provedla tento měsíc agentura Ipsos pro společnost OVB Allfinanz. Plyne z něj, že veřejnost nejčastěji očekává důchod od státu mezi 15 a 24 tisíci korunami měsíčně. Potřebná suma na spokojené a důstojné stáří je ale podle představ dotázaných vyšší. To vytváří mezeru, kterou bude potřeba financovat ze soukromých zdrojů.
Lidé mají přitom často prostředky na běžných a spořicích účtech, ve starých transformovaných penzijních fondech či je ukládají do stavebního spoření. Experti poukazují na nízké zhodnocení či nevhodný daňový režim. Pětina respondentů ale nechce investovat, protože má strach ze ztráty peněz.
Odborníci proto doporučují vytvořit si s pomocí například bankovního poradce finanční plán a začít s dlouhodobým investováním co nejdříve. Jednou ročně je pak vhodné zvolený postup vyhodnotit a případně upravit.
Optimální výše úspor na seniorní věk se pohybuje v rozmezí od 1,8 do 4,0 milionů korun. Přibližně by to měla být polovina ceny bytu v lokalitě, v níž člověk žije.
Dostatečné rezervy na stáří vytvoří pravidelná investice aspoň desetiny příjmů. Zároveň by lidé měli využít příspěvky od zaměstnavatelů na nové doplňkové důchodové spoření a daňová zvýhodnění. Zajištění může samozřejmě představovat i vlastní nemovitost. A pro padesátníky, kteří si už nestihnou na penzi dostatečně naspořit, může být řešením pojištění dlouhodobé péče.
