Jak udělat česká města chytrými? Chybí odvaha riskovat, přinést ji má startující projekt
Chytré městské technologie čím dál více vstupují do běžného života. Často i bez toho, aby si jich někdo v každodenním provozu všiml. Pomáhají například řídit dopravu, distribuci elektřiny nebo efektivně nakládat s odpadem. Česko však v oblasti Smart City zaostává. Projektů a nápadů od tuzemských firem přitom přichází dost, avšak problémem je prozatím zejména uvádění jednotlivých technologií do běžného provozu obcí. První podpůrné projekty však již začínají vznikat.
„V Česku nám zatím příliš nejde implementace Smart City technologií. Proces vedoucí k tomu, aby na konci vzniklo chytré řešení, které reálně městu pomáhá a zároveň je přijaté občany, je u nás hodně krkolomný. Jsme země strategií, ale na zavádění do praxe si často vylámeme zuby nebo za chytré technologie vydáváme něco, co už je ve skutečnosti standardem,“ popisuje situaci zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro Smart Cities Miroslav Scheiner.
Zároveň vysvětluje, že důležité je najít cestu, jak může veřejný sektor firmám v rané fázi pomoci dostat se do praxe, aby následně jejich chytrá řešení mohla najít využití ve městech. „Na to právě teď nacházíme odpovědi. Vytvořit se však může jak dobrá, tak i špatná praxe. S nějakou přelomovou technologií nelze mít stoprocentní jistotu úspěchu. Proto je důležité vytvářet prostředí, ve kterém je bezpečné riskovat. To by měla být role národní a regionální úrovně,“ doplňuje Scheiner.
Podmínky pro riziko
Ministerstvo průmyslu a obchodu proto v současné době pracuje na zavádění modelu financování v rámci mezinárodního projektu PilotInnCities, který finančně podporuje Evropská unie a jehož cílem je právě podpora inovativních Smart City technologií a jejich zavádění do běžného provozu obcí.
„Myšlenka je taková, že když máte potenciálně zajímavé partnerství mezi dodavatelem chytrého řešení a nějakou municipalitou, která by ho byla ochotná otestovat, tak dojde k odstranění úvodního rizika neúspěchu pomocí poskytnutí drobného veřejného rizikového kapitálu. Otevírá to ohromný potenciál pro budoucí spolupráci a prostor pro budoucí úspěch firem. Ten se pak ekonomice může vrátit v podobě daní, které takto podpořené společnosti budou platit,“ vysvětluje Scheiner. Každý takový projekt se podpoří částkou maximálně 20 tisíc eur, tedy asi půl milionu korun, a jednotlivá podpořená řešení vzejdou ze soutěže.
Zajímavé technologie z kategorie chytrých měst přitom v Česku vznikají. Dokládá to i loňská účast tuzemských firem i měst a dalších veřejných organizací na Smart City Expo World Congress v Barceloně, který je v tomto odvětví největší akcí. Uspěl zde například startup VisionCraft, který vyvinul senzor na detekci aut a chodců v obcích. „Máme velkou rozmanitost projektů, k čemuž pomáhá poměrně dynamické české startupové prostředí. Je to průřez řešení pro mobilitu, energetiku, řešení zaměřených na detekci, jako je VisionCraft, nebo cirkulárních řešení,“ dodává Scheiner.
„V Barceloně se představil celý český ekosystém spojený se Smart City technologiemi, což je skvělé. Jednotlivá města ukazují svoje řešení a mohou se od sebe učit. Zároveň to českým firmám umožňuje ukázat jejich práci, což jim pomáhá prodávat jejich řešení,“ komentuje českou delegaci na barcelonském kongresu jeho ředitel Ugo Valenti.
Chytrá řešení v praxi
Smart City technologie výrazně zavádí do provozu přibližně posledních deset let město Brno a jeho jednotlivé městské společnosti. „Dobrým příkladem jsou Brněnské komunikace a systém chytrých křižovatek. Když se například stane dopravní nehoda, která by ucpala půl města, systém dokáže okamžitě situaci vyhodnotit a do daného místa začne brzdit dopravu. Na křižovatkách před nehodou začne zkracovat intervaly a nepustí velké množství aut k místu nehody,“ vysvětluje expert na městské inovace z brněnského magistrátu Jakub Rybář.
Jihomoravská metropole zároveň v červnu hostila i veletrh Urbis zaměřený právě na chytré městské inovace. „Tato akce ukazuje, že nás kromě služeb pro občany, kde se snažíme chytrá řešení uplatňovat, zajímá i svět začínajících podnikatelů, abychom vytvářeli podmínky pro nové nápady a jejich realizaci,“ doplňuje Rybář.
