Osudy ostravských kin. V Elektře jsou firmy, ve Svobodě vietnamská tržnice, Horník už vůbec nestojí | E15.cz

Osudy ostravských kin. V Elektře jsou firmy, ve Svobodě vietnamská tržnice, Horník už vůbec nestojí

Bývala to slavná kina, kde velká část Ostravanů sledovala Amadea, Gándího nebo třeba Pomádu. Kina jako Vesmír, Svoboda, Dukla či Elektra, ale také Horník, Slezan, Jas, Mír, nebo Vítek.

Bývala to slavná kina, kde velká část Ostravanů sledovala Amadea, Gándího nebo třeba Pomádu. Kina jako Vesmír, Svoboda, Dukla či Elektra, ale také Horník, Slezan, Jas, Mír, nebo Vítek.
Některá zmizela, jiná se podruhé narodila. Na místě kina Horník v ostravských Kunčičkách je dnes holá pláň. Budova byla v tak strašném stavu, že ji museli zbourat. Jeho majitelé se o ni nestarali. Přitom se tam promítalo od 10. listopadu 1934. „Když skončilo kino Horník, jako by s ním zemřel kus mého mládí,“ vzpomíná místostarosta Slezské Ostravy Radomír Mandok. Jako mladík tam chodil s kamarády velmi často. „Tehdejší atmosféra měla neopakovatelné kouzlo. Za bouřlivý potlesk během promítání filmu byl promítač ochoten danou scénu i zopakovat,“ říká Mandok.
V osmdesátých letech kino opravili. Původních dvacet řad sedadel bylo přestavěno na třináct. To aby měli diváci více pohodlí. Starosta Slezské Antonín Maštalíř vzpomíná, že uvaděčky stávaly po páté hodině odpoledne u blízké autobusové zastávky a snažily se cestující přesvědčit k návštěvě kina. Hrálo se většinou o půl šesté.
Snad nejznámější a největší jednosálové ostravské kino, Vesmír, mělo také namále. S příchodem multikina do Ostravy v roce 2001 muselo pro nedostatek diváků kino Vesmír zavřít. Nepromítalo se dva roky, pak jej město předalo Vysoké škole báňské. Škola začala kino opět využívat. Filmy se zde promítají každý všední den od půl osmé večer. „Snažíme se zachovat tradici,“ říká Štěpánka Zámečníková z univerzity. Přes den je z kina přednáškový sál pro vysokoškolské studenty. „Zrovna letos jsme do kina koupili nové plátno,“ dodává Zámečníková.
Jiná kina už takové štěstí neměla. Proměnila se na vietnamské tržnice jako přívozská Svoboda, na sídla firem jako Elektra, nebo na sklady a jim podobná zařízení, které sídlí ve vítkovických kinech Mír a Jas.
Zmizela i známá porubská kina Zdar a Dukla. Jiří Lexa, předseda porubské letopisecké komise popisuje, že Poruba se dočkala vlastního kina až v roce 1930. Vzniklo v nově vybudovaném Katolickém lidovém domě a dostalo název Ludmila. Až mnohem později, v roce 1955, ho soudruzi přejmenovali na Zdar. První promítání se v Ludmile konalo 28. října 1930, k dvanáctému výročí samostatnosti ČSR. Za války sál využívala sousední dřevařská továrna jako sklad. Po ukončení bojů v roce 1945 vznikla v sále kina provizorní vojenská nemocnice, ale už v závěru toho samého roku se v kině opět promítalo. Malé kino přestávalo nově budované Porubě stačit. Proto na nároží tehdejší Leninovy třídy vyrostla Dukla. „Název byl vybrán po veřejné soutěži vyhlášené obvodním národním výborem. Kino mělo kapacitu pět set míst. První představení se hrálo v roce 1960. Promítali film Kozácký velitel. Byl věnován stavbařům a veřejným a zasloužilým pracovníkům. Návštěvnost kina tehdy byla vysoká, až třicet tisíc diváků za měsíc. Pro pracující se filmy promítaly i dopoledne,“ vysvětluje Lexa. Zatímco ve Zdaru se přestalo promítat v roce 1992 a dnes slouží jako Dům farnosti, dveře kina Dukla se pro filmové diváky definitivně zavřely o deset let později, v roce 2002.
Nová kina však také během posledních let v Ostravě vznikla. Hlavním kinem, do kterého míří týdně tisíce filmových nadšenců, je v současnosti multikino CineStar. Vedle něj se ale daří i menším kinům. Centrální ostravský obvod vybudoval Minikino na Kostelní ulici, funguje rovněž kino Art v Domě kultury města Ostravy.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!