Osudy slavných i neznámých Židů
Hlavně, aby lidé nezapomněli. Taková je motivace organizátorů výstavy V utrpení a boji, která se v brněnském Paláci šlechtičen zaměřuje na osudy židovských osobností Brna dvacátého století a bude přístupná až do 25. srpna. Kromě výrazných okamžiků z nacistické okupace Československa zahrnuje i další historické kontexty a mapuje také dobu před druhou světovou válkou, zejména pak české fašistické tendence a antisemitismus.
Expozice, která nese příběh doby zmrzačené fašistickou ideologií, je věnována téměř čtyřem tisícům Židů, kteří zemřeli v jediné noci 8. března 1944 v Osvětimi. I mezi nimi bylo mnoho židovských obyvatel Brna a okolí.
„Vraždili nejen nacisté, ale i lidská lhostejnost. Neodvracejme zrak, když ponižují lidskou důstojnost, je to začátek cesty, na jejímž konci se stává lidský život bezcenným,“ apeluje Pavel Fried, předseda Židovské obce Brno. Ví, o čem mluví, byl vězněm terezínského ghetta. Podle údajů, které pořadatelé výstavy podávají, před druhou světovou válkou žilo v Brně a okolí přibližně jedenáct tisíc Židů. „V letech 1941 až 1943 bylo z Brna do táborů deportováno téměř deset tisíc lidí,“ líčí předseda židovské obce.
Dvanáct transportů, které odvezly brněnské židovské obyvatelstvo do táborů smrti, přežila jen mizivá část lidí. Dokladuje to i panel se jmény všech lidí, kteří se stali oběťmi holokaustu. Je rozdělený podle jednotlivých transportů. Při pohledu na rozdíly mezi počtem lidí, kteří zahynuli, a kteří se dožili osvobození, člověka zamrazí.
„V budově základní školy na ulici Merhautova udělali nacisté shromaždiště pro Židy, které deportovali do táborů. Podle záznamů odsud odvezli 9397 lidí. Vrátilo se jich jen tisíc,“ říká Fried. Na budově školy je proto dnes památník obětem holokaustu.
Osobní vzpomínky
Silným svědectvím se pak stávají osobní věci lidí židovské národnosti, kteří si hrůzami holokaustu prošli. Expozice nabízí deníčky, památníky i osobní korespondenci lidí vězněných v koncentračních táborech. V mnohých případech dokladují osobní sílu a naději, která v nich přetrvávala.
V prostorách Paláce šlechtičen návštěvníky do atmosféry doby, kdy v Evropě panoval nacismus, uvedou desítky dobových materiálů. Kromě historického kontextu zobrazuje expozice hned zkraje osudy židovských osobností Brna. Nabízí krátké portréty umělců, mecenášů, architektů i vědců. Návštěvníci se tak mohou dočíst například o životě slavného herce Hugo Haase, jeho bratra, skladatele Pavla Haase, onkologa Richarda Wernera, zakladatele Lidových novin Adolfa Stránského nebo Dominika Morgensterna, obchodníka a zakladatele prvních biografů u nás.
Důležitými informacemi návštěvníky obohatí historie příčin antisemitských nálad po první světové válce a vzniku českého fašistického hnutí v období první republiky. O atmosféře sílících fašistických tendencí a propadání antisemitismu napoví dobové politické letáky a tisk.
„Čistá“ rasa
Nejvíce antisemitské projevy podporovaly noviny agrární a klerikální. Výjimkou nebyly karikatury zesměšňující Židy. Nenávist k židovskému obyvatelstvu a antisemitské postoje tak tehdejší společnost provázely téměř na každém kroku a fašistická hnutí se ji nesnažila skrývat.
Poté se výstava dostává i k mnichovské krizi a obsazení českého území německými nacistickými vojsky. Následná rasová perzekuce židovského obyvatelstva vycházející z nacistické ideologie o takzvané čisté rase je připomenuta například plakáty s ilustracemi zobrazujícími lidi „čisté“ rasy, míšence a Židy. Podle tohoto nacistického diktátu se tenkrát rozhodovalo, kdo patří do které skupiny a kdo s kým může uzavřít například manželství.
Židé v armádě
Expozice také stručně připomene často opomenuté osudy židovských dobrovolníků, kteří se účastnili bojů na frontách. Na výstavě jsou umístěny k prohlédnutí i autentické uniformy a vojenská výbava, včetně zbraní nebo osobních věcí. V rámci exkurze do vyhlazovacích táborů jsou k vidění i vězeňské mundúry nebo uniformy vojáků SA.
Neméně poutavou součástí výstavy je také videozáznam výpovědí dosud žijících Židů, kteří holokaust přežili. Své příběhy vyprávějí bez příkras, ale s lidskou vyrovnaností. Jsou připomínkou toho, že doba, za niž zaplatilo životem devět milionů lidí, skutečně není tak dávno.
Expozice je v Paláci šlechtičen k vidění za osmdesát korun, poloviční vstupné platí pro důchodce a studenty, rodinné vyjde na dvě stě korun.
ŽIDÉ V BRNĚ
• Své první židovské obyvatele mělo Brno již ve 13. století.
• Za dob bojů husitů a katolíků Židy z Brna vyhnali. Město jim bylo zapovězené další čtyři staletí.
• Situace se změnila až v roce 1849 přijetím takzvané březnové ústavy. Během následujících let Židé v Brně založili spolek, založili synagogu a zřídili židovský hřbitov.
• Antisemitské názory na území Brna, stejně jako ve zbytku země gradovaly po první světové válce.
• Souběžně s nárůstem fašismu se začala situace Židů opět zhoršovat. Osud brněnských Židů byl definitivně zpečetěn obsazením země německými vojsky a přijetím říšských rasových zákonů.
• Do táborů z Brna deportovali téměř deset tisíc lidí. Osvobození se jich dočkala desetina. Památku obětí holokaustu si židovská obec připomíná při tryzně, která se koná v jediné brněnské fungující synagoze v ulici Skořepka.
