Otec: Musela dcera zemřít?

Život šestileté Markétky skončil pod olomouckým panelákem. Její otec tvrdí, že je to vina sociálních pracovnic.

Na schodiště před panelovým domem v olomoucké Heyrovského ulici dopadla poslední lednový pátek v podvečer dvě těla. Jednatřicetiletá matka svrhla z balkonu na chodbě třináctého patra svou šestiletou dceru. Poté se do třicet metrů hluboké tmy vydala sama.

Nejbolestivěji se tragédie dotkla Radka Měráka z Přerova, otce zavražděné Markéty. Ten se navíc domnívá, že jeho dcera nemusela zemřít, pokud by se sociální pracovnice přerovského magistrátu o rodinu více zajímaly. „Upozorňoval jsem je, že moje bývalá manželka má psychické problémy. Žádal jsem, abych dostal Markétku do péče,“ popisuje Měrák. „Doteď nebylo nařízeno stání, nikdo mě ani nekontaktoval,“ dodal zdrcený otec.

Po půl roce se dočkal překvapivé reakce. „Sociální pracovnice se podivila, že mám podanou žádost o svěření dcery. Vůbec o tom nevěděla,“ nechápe zoufalý otec.

Případ vyšetřuje policie. Sociální pracovnice se nechtějí s ohledem na zákon k věci vyjadřovat. „Pokud by policie našla chyby, jsem připravený podniknout nutné kroky. Zatím je to však jen spekulace a já čekám na další vývoj,“ řekl tajemník magistrátu Jiří Bakalík.

Žena, která se k zoufalému činu rozhodla, na olomouckém sídlišti vyrůstala. Před smrtí žila v Přerově.

Třináctiposchoďové domy na olomoucké Heyrovského ulici sebevrahy lákají. „Asi před deseti lety skočil ze stejného místa nějaký muž, tehdy tam ještě nebyly schody. A vloni skočil z vedlejšího baráku kluk,“ uvedl Ivar Kafka, který v domě bydlí.

Na místo, kde její život vyhasl, chodí lidé zapalovat svíčky nebo sem pokládají plyšové hračky. Radek Měrák k tomu neměl odvahu. Je v péči lékařů a jen těžce se vzpamatovává.

S matkou holčičky byl rozvedený už dva roky. Rozešli se dohodou a dceru si brával jednou za čtrnáct dnů na víkendy. Později ale matka nechtěla, aby Markétku navštěvoval, a odmítala mu ji předávat. S prosbou o pomoc se proto obracel na policii. Před dvěma roky mu exmanželka napsala dopis na rozloučenou a svěřila ho sousedce, aby mu ho večer předala. „Jenže zvědavá sousedka ho otevřela a utíkala na policii. Nakonec ji našli živou,“ vzpomněl Měrák. V té době věřil, že se sociální odbor na matku více zaměří.

Osud se k Markétce zachoval krutě. Holčička s pronikavě modrýma očima měla spoustu snů. Čekal ji zápis do školy a ona se těšila na velkou barevnou aktovku. O víkendech provětrávala na horách lyže od Ježíška, v létě měla jet s tátou k moři. Další „jejich víkend“ je měl čekat právě koncem ledna. „V osudný pátek mi bývalá žena psala esemesku, že jsou u lékaře. Komunikovala normálně. Domluvili jsme se, že zavolá, abych věděl, jestli si mám pro Markétku jet, nebo ne,“ říká Měrák. Naposledy ho bývalá manželka prozvonila v 16:12. Až druhý den se dozvěděl krutou pravdu