Devětasedmdesátiletý Jiří Skuhra žije na Bobelovce padesát let. Má za to, že se měl Otín, pod který Bobelovka i Jitka patří, odtrhnout od Jindřichova Hradce už dávno. „Myslím si, že se o nás Hradec nestará. Rozhodnutí bych ale nechal na těch mladších, ti do toho vidí víc,“ tvrdí.
Stejně nespokojení jsou i členové čerstvě založeného občanského sdružení Za Otín krásnější. V těchto dnech chtějí do schránek roznášet anketní lístky, aby zjistili, jak velkou podporu má v Otíně odtržení od Hradce.
„Otín je špinavý a zanedbaný. Myslíme si, že by sem mělo jít z Hradce víc peněz,“ tvrdí jeden ze zakládajících členů František Novotný.
Pokud seženou aktivisté od lidí dostatečnou podporu, bude Novotný žádat hradecké zastupitele o vypsání referenda. „Teoreticky to možné je. Otín jako jediná městská část splňuje ze zákona daný minimální počet obyvatel, tedy tisíc lidí, pro odtržení,“ říká tajemník městského úřadu Karel Přibyl. Odkazuje na to, že na začátku ledna žilo v Otíně 1 080 lidí.
Ne všichni Otínští jsou ale nápadem nadšení. Nesouhlasí s ním celý osadní výbor, který místní část zastupuje. Nechal si totiž před časem zpracovat podmínky, které by museli splnit pro odtržení. Členové se shodli, že není jednoznačné, že by to bylo výhodnější.
Podle předsedy výboru Vladimíra Borčina je veškerý majetek, který Otín má, sušička na hasičské hadice a vývěska.
„Vím to, podepisoval jsem inventuru. Pokud se osamostatníme, neměli bychom z čeho platit faktury,“ vysvětluje.
Navíc poukazuje na fakt, že sdružení Za Otín krásnější pouze opsalo cíle, které prosazuje i osadní výbor. Nově přidali aktivisté jenom formulaci o odtržení.
Jediná hradecká místní část, která se osamostatnila, byl hned na začátku devadesátých let Velký Ratmírov. Ostatních devět částí Hradci zůstalo. O odtržení ale nerozhodují jen lidé v referendu. Je třeba souhlasu krajských úředníků.
„Místního referenda by se muselo zúčastnit padesát procent voličů starších osmnácti let a nadpoloviční většina z nich by s tím musela souhlasit,“ vysvětlil postup tajemník Karel Přibyl. Vzhledem k tomu, že v Otíně žije 191 lidí do osmnácti let, muselo by volit 445 lidí a z toho polovina s odtržením souhlasit.
„Takových pokusů tady bylo už několik a pokaždé vyšuměly do ztracena. Myslím si, že Otín, Jitka a Bobelovka jsou už s Hradcem tak provázané, že by nynější odtržení bylo podle mě na škodu,“ míní dvaapadesátiletý Milan Michálek, který bydlí v takzvaném novém Otíně. Připouští, že prosazení otínských požadavků v hradeckém zastupitelstvu trvá léta. „Máme tu ale funkční kanalizaci a vodovod. Zajíždí k nám městská a máme veřejné osvětlení. To všechno by si po odtržení musela obec platit sama. Nejdřív se to musí lidem pořádně vysvětlit a až potom se může jednat,“ myslí si Michálek.
Aktivisté ze sdružení Za Otín krásnější naopak upozorňují na chybějící chodník nebo hlučnou střelnici. Svoje problémy by si chtěli řešit sami, jestli mají podporu místních, rozhodne anketa.
