Oždibovačky si najdou problém samy

Když měla vážné zdravotní problémy a verdikt lékařů zněl jasně: masírovat nesmíte, začala přemýšlet, co dál.
„O rybičkách jsem uvažovala už v minulosti, ale neměla jsem čas se do toho pustit,“ řekla Kolínská. Na internetu našla diskuzi, kde si lidé stěžovali na drahé cestování za léčivými rybkami do Turecka. „To byl další impuls k tomu, proč jsem si je pořídila. Je hodně lidí, kteří si nemohou dovolit návštěvu tureckých lázní a v Česku jsou drahé. Kdo má lupénku, musí rybičky používat každý den,“ vysvětlila Kolínská. Zvířata, která pomáhají léčit, a informace o jejich chovu sháněla téměř rok. Poté si je pořídila do svého masérského studia.
V současnosti plave v jejím akváriu zhruba sto padesát ryb a postupně si kupuje další. Mezi její klienty patří malé děti s kožními nemocemi, ale i dospělí, které třeba trápí špatně se hojící jizva po operaci. „Jsou lidé, kteří si myslí, že rybám poručí. To je omyl. Stane se, že klient chce od rybek očistit ztvrdlé paty, ale ony se věnují prstům, protože je tam plíseň, o které člověk třeba ani neví. Je to pro ně podstatnější. Na těle si vždy vyberou závažnější problém,“ podotkla Kolínská.
Turecké ryby nejsou na chov příliš náročné. Majitel je musí jen dvakrát denně krmit. Potřebují čistou vodu, která se musí často měnit. Ale ne najednou, protože by přišla o flóru, kterou ryby potřebují