Neuplyne ani týden, aby záchranáři nevyjížděli ke zraněné osobě, která spadla z výšky. Z menší, ale bohužel často i větší. Někdy tedy dorazí osádka vozu už zbytečně, protože nešťastníkovi už není jak pomoci. Zda pak vypadl sám o vlastní vůli, či mu někdo pomohl, anebo to byla opravdu nešťastná náhoda, řeší policisté.
„Příčiny jsou nejčastěji nešťastné náhody, anebo sebevražedné pokusy. Po tom ovšem nepátráme, to je záležitostí policie. Pro nás jsou to vždy pacienti,“ říká mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.
Stejně tak se nedá podle něj určit procento přeživších, protože by to bylo velmi zavádějící. „Pád z výšky je od situace, kdy dojde ke spadnutí ze schodů, přes pád miminka z přebalovacího stolu, až po skok ze střechy dvanáctipatrového paneláku,“ vysvětluje Humpl.
Zemřel po pádu do šachty
V roce 2011 vyjížděli krajští záchranáři k více než tři sta pacientům po pádech z výšky. Z toho u deseti mohli už jen konstatovat smrt, dvacet osob převáželi do nemocnice s těžkým zraněním ohrožujícím život. Ovšem jen kolem čtyřiceti jich utrpělo pouze zranění lehké. V letošním roce je statistika zatím, zdá se, příznivější, padesát pacientů.
I mezi nimi byli ovšem ti, které se osádka sanitního vozu pokoušela oživit marně. Na začátku března jednoho dne odpoledne dostalo operační středisko záchranářů hlášení, že jeden muž v Ostravě spadl z výšky.
Muže středního věku, dělníka, nalezli ve výtahové šachtě rozestavěné výškové budovy jeho kolegové. Během práce se zřítil z výšky přes dvacet metrů. Záchranáři vyrazili velmi rychle, k postiženému se dostali během pěti minut.
„Zasahující lékař po svém příjezdu zjistil, že u zraněného nastala zástava dechu i srdeční činnosti. Pacient utrpěl poranění trupu a končetin. Jeho zranění nebyla slučitelná se životem, muž jim na místě podlehl. Lékař byl nucen konstatovat smrt,“ nevyhnutelně dodává Humpl.
Náhodu často musí vyloučit až policisté
To muž středního věku, který na začátku dubna spadl ve Frýdku-Místku z lešení, měl mnohem větší štěstí. Přestože spadl z pátého patra, tedy z výšky okolo patnácti metrů. Navíc v úrovni prvního patra se o lešení zachytil, takže ho vyprostit museli až přivolaní hasiči.
„Bezprostředně po pádu zůstal v bezvědomí a jeho život byl v přímém ohrožení. Zasahující lékaři u něj zjistili přítomnost mnohočetných poranění,“ uvádí Humpl.
Záchranáři pacienta proto uložili do vakuové matrace, připojili k monitoru srdeční činnosti, zajistili dva žilní vstupy a dali mu léky. Vrtulníkem ho pak dopravili do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě, a sice do péče lékařů tamního urgentního příjmu.
Podobně skončil ve fakultce minulý týden ve čtvrtek čtyřiatřicetiletý muž z Ostravy, který dopadl z výšky přibližně šesti metrů na betonový podklad. „Pacient zůstal po úrazu při vědomí, jeho poranění však byla velmi vážná. Prvotní vyšetření na místě události ukázalo zranění horní a dolní končetiny, pánve a hrudníku,“ informoval Humpl.
V případě pracovních úrazů jsou přitom některá zranění či dokonce úmrtí téměř zbytečná. Mnohé specializované firmy dnes totiž nabízejí celou škálu kvalitních ochranných prostředků proti pádu z výšky. Ať už jsou to zachycovací postroje, lana, karabiny, různé tlumiče pádu, samonavíjecí záchytná zařízení, kotvící prostředky a další vybavení.
Ne vždy se ovšem jedná o porušení bezpečnosti práce. Někdy jde o násilný trestný čin, který však musí pachateli policisté prokázat.
„Stává se, že agresor napadne oběť, v úmyslu ji usmrtit ji vyhodí z okna a při vyšetřování se brání tím, že oběť vypadla sama nebo nějakou nešťastnou náhodou,“ upozorňuje Jiří Straus z Policejní akademie České republiky.
Skočila ze sedmého patra a přežila to bez následků
Kriminalisté se pak musí spoléhat na biomechanickou analýzu, zda v okamžiku vypadnutí dostala oběť takzvaný silový impulz. „A tedy ji někdo vyhodil, případně se mohla i odrazit. Jde o posouzení geometrie a kinematiky těžiště těla při pádu jako otevřeného kinematického řetězce,“ vysvětluje Straus odborným jazykem.
Většinou se ale jedná spíše o nešťastné náhody či sebevraždy, jak se ostatně zmiňuje mluvčí záchranářů Humpl. Vyloženě štěstí v neštěstí v této „kategorii“ pádů měla před šesti lety tehdy devatenáctiletá dívka ze sousedního Zlínského kraje, konkrétně z Rožnova pod Radhoštěm. Jedné únorové noci přežila skok ze sedmého patra panelového domu. Sebevraždou chtěla řešit své osobní problémy. Navzdory zvolenému osudu ji zachránil hluboký sníh, do něhož dopadla. Vyvázla bez vážného zranění.
Český ani světový rekord ovšem zdaleka nepřekonala. Ten drží od roku 1972 letuška Vesna Vulovičová, která vyvázla živá po volném pádu z výšky desíti kilometrů. Stalo se to poté, co na palubě letadla nad Českou republikou vybuchla bomba. Kromě ní nikdo jiný už nepřežil.
Zachránilo ji to, že padala v troskách letadla. Během pádu utrpěla lebka, měla zlomené obě nohy, tři obratle, v důsledku čehož ochrnula od pasu dolů, postihla ji i řada vnějších a vnitřních zranění. Po několika náročných operacích se jí vrátil cit do nohou a začala znovu chodit.
Tento případ spadá spíše do kategorie zázraků. Obecně lékaři považují za rizikový jakýkoliv pád z větší výšky, než kolik měří postava. Záleží ovšem také na charakteru povrchu, kam člověk dopadne. Případně na překážkách, které mohou pád zbrzdit, zpomalit či odklonit jinam.
„U novorozenců jsou to hlavně pády z přebalovacích pultů, stolů, postýlek. A na pád stačí vteřina, třeba když se maminka otočí pro plenku. Pádem dítěte dost často maminky zjistí, že se jejich miminko otáčí nebo, že přeleze postýlku,“ popisuje server, který se specializuje na bezpečnost obyvatel. Starší děti podle serveru padají nejčastěji ze stoliček, ze stolů a skříní. Anebo rovněž z paland, ze schodů, ale i z okna, což mívá mnohem dramatičtější následky, na hřišti pak z houpaček a různých prolézaček.
Nejohroženější částí těla dítěte je hlava.
Děti padají také z přebalovacích pultů
„Nejčastějšími průvodními jevy po úrazu hlavy, které vyžadují lékařské ošetření, jsou změny nálady, apatie nebo podrážděnost, spavost, stavy na zvracení nebo zvracení, poruchy vidění. Ve velmi vážných případech i bezvědomí,“ uvádějí internetové stránky zachrannykruh.cz, které se zabývají bezpečím dětí.
V případě pádu z velké výšky jsou úrazy mnohem dramatičtější. „I když i z malé výšky může mít pád mnohem horší následky,“ upozorňuje server, podle něhož by každé vypadnutí kojence z kočárku, přebalovacího stolu nebo z postýlky měl ošetřit lékař.
Pády z výšky za poslední týdny
• Dívka, 11 let, pád z prolézačky v Ostravě, asi dva metry, poranění horní končetiny a zad, středně těžké.
• Muž, 46 let, FrýdekMístek, pád ze dvou metrů ze zídky, středně těžké až těžší poranění.
• Muž 67 let, Ostravsko, pád ze žebříku při řezání větví na zahradě, poranění dolní končetiny, středně těžké.
• Muž 25 let, Karvinsko, opět žebřík při práci, asi ze čtyř metrů, poranění zad.
• Muž 40 let, FrýdeckoMístecko, propadl z půdní vestavby, výška cca 2,5 metru, pád na betonovou podlahu, poranění hlavy a horní končetiny, při vědomí.
• Žena 26 let, Ostrava, pád z okna ve třetím patře, vážné poranění končetin, páteře.
