Kdes byl chlapče? Já? STS Chvojkovice Brod. No jo, zřejmě slušnej oddíl.
Scéna z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, v níž František Peterka zkouší Luďka Sobotu, možná proslavila judo v Česku víc než většina medailí z vrcholových akcí.
„To víte, že to posloucháme často. A ještě si z toho sami děláme legraci. Když to někomu nejde, je prostě Koudelka,“ říká současný předseda a jeden z trenérů SK Judo České Budějovice Michal Šťastný.
Judo je i v Českých Budějovicích a má tady dlouhou a úspěšnou historii. Pohybují se v ní olympijské medaile i cenné kovy z mistrovství světa nebo Evropy. Současnost budějovického juda však už tak hvězdná není.
„V současné době jsme tady jediný aktivní klub,“ vypráví Štastný. Je to klub nejstarší i nejúspěšnější. Na nepřízeň zájemců si stěžovat nemůže. Má kolem osmdesáti členů a z toho je dobrých padesát v dětských kategorií. Do tělocvičny na konci Rožnova na Lidické třídě vodí rodiče své ratolesti už od šesti let, ale ne všichni u klasického bojového sportu, který se sem dostal už za první republiky, vydrží až do dospělosti. V průměru zůstane tak jedno procento.
„Dřív jsme na tom byli líp, ale potýkáme se teď s generační výměnou. Těžké jsou vždycky přechody do vyšších kategorií. Když prohrajete ve volejbale, prostě prohrajete, ale tady každá porážka dost bolí,“ vysvětluje Michal Štastný.
Budějovické SK Judo má svůj tým v první lize mužů, což je druhá nejvyšší a zároveň nejnižší soutěž družstev. Pod ní jsou jen krajské přebory a tam soutěží jen jednotlivci. Spolu s Prachaticemi jsou jedinými dvěma jihočeskými týmy v soutěži, která má dvanáct účastníků a je rozdělená na dvě skupiny. Českou a moravskou.
Po dvou ligových kolech se rozdělí na dvě poloviny, první tři celky z každé skupiny spolu hrají dohromady o titul a zbylé tři o záchranu. SK Judo skončilo na čtvrté příčce tabulky, a proto bude v září bojovat o záchranu. „Ale jdeme tam jako nejlepší tým, takže budeme mít nějakou bonifikaci a neměli bychom mít problémy,“ míní Šťastný.
Problém: chlap do 60 kil
Ligové soutěže v judu jsou podobné jako v boxu. Zápasníci se střetávají v různých váhových kategoriích a vítězí ten tým, který jich vyhraje víc. V dospělém judu je sedm váhových kategorií. „Ale ne vždy se nám podaří postavit sedm lidí. Problém bývá většinou sehnat chlapa do šedesáti kilogramů,“ pousměje se Šťastný.
Judo si často lidé spojují s jinými bojovými sporty. Vždyť stejně jako ostatní, mají jeho závodníci na sobě kimona a pásky různých barev od bílé po černé. Ale na rozdíl od karate to není úderový sport. Judo jsou hmaty, podrazy nebo páky. Ideálním vítězstvím je dostat soupeře na záda a podržet ho tam pětadvacet vteřin. Jinak vítězí na juko, vasari nebo ipon. Jsou to zakončení technik za různé bonifikace. Ipon je za sto bodů, a když někdo takového ohodnocení dosáhne, vyhrává.
A jeho závodníci spolu nebojují, ale perou se. Sami o tom mluví. „Je to takový náš slang. Na tréninku se musíme trochu rozehřát a pak se jdeme chvilku poprat,“ směje se Šťastný.
Současný nejlepší závodník budějovického juda je Remo Luppi. Čech s italskými předky má ze všech svých oddílových kolegů nejvyšší pás, který ukazuje nejvyšší kvalifikaci a především drží řadu úspěchů i z posledních let.
Ve veteránských kategoriích se mu dařilo ještě v roce 2008, kdy vyhrál mistrovství Evropy veteránů v kategorii do šedesáti kilogramů. Ve stejném roce pak získal bronz ve starších žácích Jakub Habán. Ovšem ten už na jihu Čech není. „Stejně jako jiného talentovaného borce ho posuneme dál za lepším do Plzně nebo do Prahy,“ podotýká Šťastný. Habán tak nyní studuje v Plzni a propral se až do širší reprezentace.
V minulých letech mělo dokonce budějovické judo i úspěšné reprezentanty. Olympijskou medaili získal Vladimír Kocman a páté místo na největší sportovní události obsadil i Jiří Sosna o osm let později v roce 1988 v Soulu. Nikdo další na ně zatím nenavázal.
Nejen předseda oddílu Michal Šťastný stojí za budějovickým judem současnosti, v klubu je řada dalších trenérů. Miroslav Hájek, Vladimír Mařík nebo Roman Heller možná vychovávají další podobně úspěšné sportovce.
Úspěchy klubu
V historii má budějovické judo dva účastníky olympijských her.
V roce 1980 obsadil na olympiádě v Moskvě Vladimír Kocman bronzovou pozici. Vedle toho byl několikanásobným bronzovým medailistou na mistrovstvích Evropy a jednou stříbrný ve světě.
V roce 1988 se Jiří Sosna zúčastnil olympijských her v Soulu a obsadil páté místo. Na mistrovství Evropy získal všechny tři medaile a třetí byl také na světovém šampionátu.
Oba dva jsou v judistické síni slávy.
Z nejnovější doby je to především bronz Jakuba Habána na republikovém šampionátu v kategorii starších žáků v roce 2008 a také zlatá medaile Rema Luppiho ze stejného roku na veteránském mistrovství Evropy.
www.skjudo.cz
