Nenápadný a přesto vyhledávaný. Takový je Dům Pod Svícnem stojící ve Farní ulici nedaleko Zámeckého náměstí ve Frýdku-Místku. Ještě před deseti lety o ruinu domu příliš očí nezavadilo. Čtyřiatřicetiletý Petr Korč dům koupil, opravil a dnes v něm lidem nabízí dobrou kávu v kavárně s trafikou, kvalitní knihy v antikvariátu nebo chutné jídlo ve vegetariánské restauraci. „Koupit barák a pronajmout ho komukoli za nejvyšší nájem, to umí každý. Ale udělat dům, který má myšlenku,
to je mnohem těžší a hůře si na sebe vydělává,“ říká Korč.
Ekonom a milovník kultury začal myšlenku uskutečňovat před deseti lety. Tehdy se rozhodl investovat do chátrajícího domu z roku 1886. Se sháněním peněz mu pomohli rodiče. „Když mi o tom nápadu řekl, byl jsem proti. Nechápal jsem, proč chce cpát peníze do něčeho, co nevydělá ani korunu,“ vzpomíná otec Luděk Korč. Nakonec se nechal synem přesvědčit a sáhl na rodinné úspory. „Upřímně jsem tomu moc nevěřil, ale on pro ten nápad doslova dýchal. A dnes musím přiznat, že jsem z výsledku nadšený,“ doplňuje Korč starší.
Úcta k historii
Historickou budovu chtěl nadšenec zachovat. „Celý dům byl v zoufalém stavu, poničený smutnou rekonstrukcí z doby socialismu, takže z původního měšťanského domu zůstaly jen zdi. Tehdy jsem ještě neměl úplně jasnou představu, co tam bude. Vždycky mě zajímaly knížky a miloval jsem
dobrou kávu, takže nejdříve dostal prostor antikvariát a kavárna. Postupně ožívaly další místnosti,“ vzpomíná Korč.
Do domu přicházeli další a další provozovatelé. „Je tady všechno, co mám rád. Ráno si zajdu do trafiky,
přečtu si noviny a dám si kvalitní kávu. Každou chvíli je v domě nějaký koncert nebo výstava. Pravidelně
chodím obědvat do vegetariánské restaurace nebo večer do klubu na točený kvásek,“ rozplývá se Korč, který si splnil hned několik životních snů a dal je pod jednu střechu.
Za to mu je vděčná i osmnáctiletá studentka Nikola Žáková z Hlučína. „Zavedl mě sem jednou kamarád a od té doby sem jezdím, protože je tady úžasná domácí atmosféra a pohodová hudba,“ hodnotí Žáková.
Jídlo, pití, masáže
V Domě Pod Svícnem bývají i besedy a přednášky ve vegetariánské restauraci. Její majitel Martin Oborný dělá také kurzy bezmasého vaření. „Ty jsou vždy pro zhruba čtyři lidi, protože ty prostory jsou malé. Přednášky a různá vystoupení máme několikrát ročně,“ říká Oborný. V restauraci vystavují i autistické děti ze základních a středních škol.
Asi deset vernisáží ročně bývá i v Galerii Pod Svícnem, kde dostávají šanci hlavně začínající umělci.
V klubu Pavlač zase hrají zatím méně známé kapely. A nově se v domě zabydluje masér Roman Kozel. „Chtěl jsem dostat všechny ty úžasné věci na jediné místo a to se povedlo,“ říká nadšeně Korč.
Další nájemci se už do domu nevlezou. „Je maximálně využitý. V podkroví bydlím já a sestra, je v něm malá kancelář a sídlo filmového klubu,“ vysvětluje. V Domě Pod Svícnem dokonce s kamarády vymyslel i
známý hudební festival Sweetsen fest. Na samotný název domu přišel zakladatel, když seděl pod střechou a svítil na něj měsíc.
Řekli o Domu Pod Svícnem
• Jaromír Švejdík (scénárista, muzikant, ilustrátor): Je to azylový dům, zdravá opozice stojící proti nekonečné komerci.
• Tomáš Kočko (muzikant): Pro mě je to světlý kulturní bod města, kam chodím nakupovat knihy.
• Jaroslav Rudiš (spisovatel): Celé to na mě působí jako oáza, ve které se člověk po všech směrech nabaží a navíc odchází chytřejší.
